Ke stíhaným patří bývalý katalánský premiér Artur Mas i nynější předsedkyně regionálního sněmu Carme Forcadellová. Oba se dnešního protestu zúčastnili.

Organizátoři najali 150 autobusů, aby dovezli lidi z venkova a menších měst na demonstraci uspořádanou poblíž barcelonského náměstí Plaza de Espaňa. Dav mávající vlajkami nezávislého Katalánska představoval "poselství pro španělský stát", řekl agentuře AP Jordi Cuixart, který vede jednu ze separatistických skupin.

"Když útočíte na demokraticky zvolené zástupce, pak útočíte na naše instituce, na všechen náš lid a naši svrchovanost, ale k tom nikdy nesvolíme. Naše věc je demokracie a nikdy nenecháme naše zvolené zástupce padnout," prohlásil.

V bohatém kraji na severovýchodě Španělska, kde se mluví katalánsky stejně jako španělsky, je separatistické cítění v posledních letech na vzestupu.

Nejbohatší region

Referendum o nezávislosti jednoho z nejbohatších regionů Španělska zakázal před dvěma lety španělský ústavní soud. Mas a jeho katalánská vláda přesto v listopadu 2014 uspořádali nezávazné hlasování. V něm se pro nezávislost vyslovilo asi 80 procent hlasujících, ovšem hlasovaly jen zhruba dva miliony z 5,4 milionu oprávněných voličů.

Podle průzkumů jsou Katalánci ohledně odtržení dlouhodobě rozděleni zhruba půl na půl. Separatisté si stěžují, že jejich bohatý region, produkující pětinu španělského národního bohatství, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic.

Nynější předseda katalánské vlády Carles Puigdemont už prohlásil, že v září 2017 svolá referendum o nezávislosti regionu bez ohledu na názor Madridu.

"Situaci lze vyřešit jen politicky," řekl dnes Puigdemont na demonstraci ve své domovské obci.

Španělská vláda stále opakuje, že regiony nemají ústavní právo pořádat referendum týkající se integrity země.

Katalánsko získalo autonomii v rámci Španělského království na základě ústavy platné od roku 1979. Stejně jako dalších 16 regionů má tak svou vládu a svůj parlament