Slyšeli křik, ale nikdo nepomohl. Vznik tísňové linky podnítila brutální vražda

Když po 11. září 2001 odezněl největší šok z teroristického útoku na newyorské Světové obchodní centrum a Pentagon, začaly se o nárazu letounů do amerických cílů šířit různé konspirační teorie. Jedna z těch známějších se na útoky dívala optikou čísel a toho, jak osudově všechna poukazovala na blížící se katastrofu. Šiřitelé této teorie například různě sčítali a odčítali čísla letů, které teroristé unesli. A do numerologické hry vtáhli také telefonní číslo americké tísňové linky. To má totiž úplně stejný tvar, v jakém Američané píší datum 11. září - 911. 

Vyvraždění osmičlenné rodiny v Utahu: Policie už zná vraha i motiv děsivého činu

Počátky jednotné americké tísňové linky, kterou lidé znají i v Evropě zejména díky nespočtu amerických filmů a seriálů, byly položeny přesně před 55 lety v Alabamě. Podle některých autorů za existenci a masivní rozšíření linky 911 Američané vděčí také jedné brutální vraždě. Vznik trojciferného tísňového čísla mělo přímo podnítit pobodání nevinné mladé ženy. 

Minuty čekání

O zavedení jednotného čísla pro tísňová volání se v Americe začalo mluvit už koncem 50. let. Zatímco v současnosti se zdá nepředstavitelné, že by člověk k přivolání pomoci musel udělat více než zmáčknout tři číslice, před zavedením linky 911 to v USA byla zdlouhavá procedura. „Původně si lidé v tísni potřebovali vyhledat desetimístné číslo na místní lékaře, nejbližší hasičskou či policejní stanici. Záchranáři pak navíc potřebovali kontaktovat své partnerské složky, a při tomto všem se ztrácel drahocenný čas, který někdy rozhodoval o životě či smrti,“ nastiňuje americký magazín FireHouse. 

Druhou možností bylo podle serveru PBS zmáčknout číslo 0, čímž se lidé dovolali do telefonní ústředny, a počkat, než je tamní operátor na někoho přepojí.

Volání pomoci ale každopádně mohlo v součtu trvat i několik minut, pokud ne rovnou desítek minut. „Něco takového nechcete, když máte třeba infarkt,“ shrnula pro server WBHM bývalá předsedkyně americké Asociace národního tísňového čísla (NENA) Mary Boydová.

Bezcitný vrah, nebo nevinná oběť? Příběh amerického lékaře stále vyvolává otázky

Po jednotném a jednoduchém tísňovém čísle tak začali v roce 1957 v USA volat představitelé hasičů, kteří se inspirovali děním v Londýně, kde už ve 30. letech po tragickém požáru zavedli tísňovou linku 999. O deset let později dali univerzální lince konečně zelenou i nejvyšší američtí političtí představitelé. „Číslice 9-1-1 zvolila telekomunikační společnost AT&T. Toto trojčíslí vybrala kvůli tomu, že jde o snadno zapamatovatelnou číselnou kombinaci,“ vysvětluje magazín FireHouse.

Tvůrci navíc chtěli, aby se zvolené číslo nikdy předtím nikde v Americe nepoužívalo třeba jako předčíslí, a i to 911 splňovalo. „Navíc se vše dělo v době pevných linek s vytáčecím ciferníkem. Takže čím kratší doba byla potřeba pro jeho vytočení, tím lépe,“ dodává server PBS.

Pamětníci si vzpomenou, že pro vytočení číslice 9 bylo nutno na ciferníku udělat největší pohyb prstem - na druhou stranu ale už za ním není žádná jiná číslice, takže si volající nemusel dávat pozor, kam až ciferník posune. A vytočení dvou jedniček zase znamenalo vůbec nejkratší dráhu prstu na přístroji.

Fungování tísňové linky 911 zobrazuje i nespočet hraných amerických akčních filmů, thrillerů a seriálů. Některé z nich odrážejí skutečnost více, některé méně. Hlavními hrdiny jsou ale právě operátoři známé linky. Jedním z takových snímků je třeba film Netflixu The Guilty:

Červený telefon

Pokud by si ale někdo myslel, že vůbec první volání na linku 911 bylo v Americe velkou slavnostní událostí někde v metropoli, zásadně se plete. Průkopnický hovor se totiž odehrál v malém městečku Haleyville v Alabamě, kde v té době žily zhruba čtyři tisíce lidí. V místním muzeu mají dosud vystavený červený telefon s vytáčecím ciferníkem, který přelomové volání přijal. 

Za hovorem ze 16. února 1968, který se dnes považuje za zahájení fungování systému 911, stál konkurenční boj. Ostatní telekomunikační společnosti totiž rozlítilo, že veškeré řešení vzniku jednotné tísňové linky má na starosti pouze firma AT&T, která v té době držela ve velké části amerických států monopol. A v jedné společnosti v Alabamě se její představitelé rozhodli, že svému největšímu konkurentovi rozhodně nenechají na kontě všechny zásluhy. „Prezident společnosti Alabama Telephone Company Bob Gallagher si v novinách přečetl o rozhodnutí o zřízení národního tísňového čísla, a byl naštvaný, že k jednání o něm nikdo nepozval soukromé telekomunikační společnosti. A tak zavolal majiteli své firmy a řekl mu, že když už AT&T vymyslelo číslo, jejich společnost může celý systém zprovoznit,“ uvádí web WBHM.

Vražda, která změnila USA. Soud uzavřel 66 let starý případ brutálního lynče

Podnikavci museli konat rychle - a jelikož právě zaváděli telefony v Haleyville, rozhodli se, že v tomto nenápadném zemědělském městečku vyzkouší systém 911. „Červený telefon zde poprvé zazvonil 16. února 1968. Tentokrát šlo o slavnostní hovor mezi federálními politiky za Alabamu Tomem Bevillem a Rankinem Firem,“ nastiňuje web WBHM. 

Pak už šlo vše jako po másle. „O pouhých šest dní později se uskutečnil druhý hovor na lince 911, a to v aljašském městě Nome. Od té chvíle se systém rozšířil po celé zemi a neustále se vylepšuje vzhledem k technickým inovacím,“ konstatuje oficiální web linky 911. 

„Pohádka“ o zavedení tísňové linky v Americe, jež se může zdát přímočará, měla ale i své stinné chvíle. Vzniku univerzálního čísla totiž předcházely dlouhé politické debaty. K přesvědčení oficiálních míst o tom, že je něco takového ve Státech opravdu potřeba, musela přispět i brutální vražda mladé ženy.

Zoufalý křik Kitty Genovese

Tragédie se odehrála v newyorském Queensu čtyři roky před prvním hovorem na linku 911. „O chladné noci 13. března 1964, před třetí hodinou ráno, útočník napadl nožem 28letou Kitty Genovese jen pár metrů od jejího bytu. Mladá žena na následky zranění zemřela na schodišti vedoucím k ní domů,“ shrnuje server PBS.

Kitty pracovala jako barmanka, a běžně se domů vracela pozdě. Po šichtě sedla do svého malého Fiatu, a dovezla se k parkovacímu místu třicet metrů od svého bytu. Oné březnové noci si ale pohledné mladé řidičky všiml 29letý násilník Winston Moseley. Když později vypovídal u soudu, řekl, že jednoduše chtěl zabít nějakou ženu, a Kitty Genovese mu cestu zkřížila náhodně.

Kitty Genovese, která byla jako 28letá zavražděna v noci cestou domů z práce. Její případ vyvolal mediální šílenství a podle některých autorů přispěl ke vzniku tísňové linky 911.Zdroj: Wikimedia Commons, New York Police Department, volné dílo

Moseley nicnetušící mladou ženu napadl s nožem v ruce právě ve chvíli, kdy vystoupila z auta. Okamžitě začal bodat. Bránící se Kitty volala o pomoc, seč jí stačily síly. „Můj Bože! Pobodal mě! Pomozte mi!,“ ozýval se obytnou čtvrtí její zoufalý křik. 

Soustavný nářek slyšelo více než třicet lidí. Jeden ze sousedů se vyklonil z okna. „Nech tu dívku na pokoji!“ zařval směrem k Moseleymu. Útočník hned na to utekl ke svému autu, jenže horor ještě neskončil.

Krvavá Sally: Příběh kulturistky, která zabila svého muže, po letech ožívá

Po deseti minutách se Moseley vrátil. „Věděl jsem, že ten muž mezitím zaspí,“ řekl později u soudu. A měl pravdu. Při jeho druhém a konečném útoku na Kitty už mladé ženě nikdo nepomohl. Zraněná a krvácející pobodaná se sice doplazila až na schody své bytovky, jenže tam jí došly síly. Lékaře k ní nikdo ze sousedů nepřivolal, a jelikož schodiště bylo mimo dohled z okolních bytů, nikdo neřešil, co se s napadenou stalo dál. Zraněná žena byla vrahovi vydaná napospas. „Moseley ji na schodišti opět pobodal, ve chvíli, kdy umírala, ji znásilnil, a než zmizel, ještě ji okradl,“ píše server Inside Edition. 

Kitty neměla šanci takovou brutalitu přežít. Vrah jí zasadil čtrnáct bodných ran, a k tomu měla ještě silně pořezané ruce z toho, jak se zoufale bránila. 

Lživá zpráva, která ale zachránila životy

Policie okamžitě začala vraždu vyšetřovat a násilníka Moseleye se jí podařilo dopadnout do několika dní. Dokonce se přiznal, že spáchal ještě další dvě vraždy. Queens byl v té době problematickou čtvrtí, a nezdálo se, že má vražda Kitty Genovese (která sama v minulosti žila na okraji společnosti) potenciál stát se celonárodním tématem. Jenže pak uznávaný list The New York Times zveřejnil o brutálním útoku podrobnou zprávu, a vražda mladé barmanky se stala kauzou číslo jedna. 

Článek The New York Times vyvolal opravdové šílenství. „V textu stálo, že se podle policejních záznamů 38 lidí přiznalo, že slyšelo zoufalé výkřiky napadené ženy, ale ani jediný z těchto svědků se nepokusil přivolat pomoc. Noviny to nazvaly nedostatkem empatie. Tento narativ se uchytil, a brzy příběh popsaly další listy a rádia. Postupně o smrti Genovese vznikly dokonce desítky knih,“ píše server PBS.

Monstrum z přívěsu. V lesích se začala objevovat nahá těla, město pohltil strach

Vražda zaujala dokonce psychology a sociální vědce, kteří přišli se známou teorií. Ta se v překladu jmenuje efekt přihlížejícího. Zjednodušeně řečeno, čím více lidí přihlíží nějaké tragické události, tím menší je podle této teorie pravděpodobnost, že někdo z nich zasáhne nebo přivolá pomoc. Všichni se totiž spoléhají na to, že když je tam tolik lidí, udělá to někdo jiný.

Později se ukázalo, že vše byla trochu nafouknutá bublina a redaktoři The New York Times v článku přeháněli - z oněch 38 lidí, kteří slyšeli vraždění Kitty Genovese, hned dva celou věc oznámili místní policejní stanici (policisté dorazili pár minut poté, co Kitty zemřela), a také se v textu prestižního listu zapomnělo na to, jak musel Moseley svůj útok přerušit po výzvě všímavého souseda. Lživý text známých novin a legenda o tom, jak křik zavražděné všichni ignorovali, ale přispěly i k něčemu dobrému. A tím dobrem bylo podle několika autorů právě podnícení ke vzniku linky 911.

Záchrana životů rychle a jednoduše

Teorii, že mediální šílenství kolem vraždy Kitty Genovese výrazně přispělo k prosazení vzniku linky 911, zastávají zejména autoři dokumentu Svědek Jamese Solomona, a autor knihy Kitty Genovese: Vražda, přihlížející, zločin, který změnil Ameriku (Kitty Genovese: The Murder, The Bystanders, The Crime that Changed America) Kevin Cook. „Tehdy ještě neexistoval systém 911. Ten je jedním z důsledků vraždy Kitty Genovese, i když nepřímým,“ řekl Cook serveru Inside Edition. 

Spisovatel tvrdí, že ve společnosti zarezonovaly zmínky, jak umírající Kitty nikdo nepomohl, a začalo se říkat, že kdyby existoval snadný způsob, jak přivolat pomoc, reagovalo by mnohem více svědků. „Systém 911 vznikl víceméně v reakci na obviňování po smrti Kitty Genovese,“ upřesnil Cook serveru WNYC.

Rodina jako z hororu. Manželé brutálně znásilňovali a vraždili. I vlastní děti

Podle něj i autorů dokumentu Svědek mohl mnohé z těch, kteří slyšeli Kittyn nářek, od přivolání pomoci odradit právě fakt, že by se museli složitě dovolávat na nejbližší policejní okrsek. Cook dokonce tvrdí, že když přesně to jeden ze svědků udělal, potázal se s nepořízenou. „Muž ze sousedství mi přísahal, že jeho otec tehdy volal na policii, a řekl: Potácí se kolem zraněná žena! Musíte přijet! Ale řekli mu, ať počká na lince, a pak už se nikdo neozval,“ uvedl Cook.

Když se pak konala kampaň za zřízení univerzálního tísňového čísla, hlasitě se do ní zapojili i představitelé čtvrti a města, kde se odehrála v paměti lidí stále výrazná vražda Kitty Genovese. Podle údajů asociace NENA jsou v současnosti na lince 911 hovory v drtivé většině případů přijaty do deseti sekund, a zachráněné životy lze od počátku fungování systému univerzálního tísňového čísla počítat ve stovkách milionů.