Cassini kolem Titanu prolétla od října 2005 do května 1997 celkem 19krát. Porovnáním starších a novějších snímků vědci zjistili, že na 50 krajinných útvarů – velkých jezer, kaňonů a pohoří – změnilo polohu až o 30 kilometrů.

„Kůra Titanu je natolik pohyblivá, že z toho usuzujeme na existenci podpovrchového oceánu,“ uvedl John Hopkins, vedoucí výzkumného týmu na katedře aplikované fyziky na univerzitě v Laurelu v americkém státě Maryland. Podle Hopkinse tento oceán tvoří nejspíš voda „s pár procenty amoniaku“.

Atmosféra Titanu se skládá převážně z dusíku a různých uhlovodíků, které jeho atmosféře dávají charakteristické oranžové zbarvení.
Krajina a počasí na Titanu se velmi podobají podmínkám, které panovaly na rané Zemi.

„Je tam mnohem chladněji než na Zemi. Nicméně počasí na Titanu ovlivňují stejné jevy jako u nás, konkrétně tvorba mraků a déšť – třebaže ne vody, ale kapalného metanu,“ dodal Hopkins, citovaný agenturou Reuters.

Existence podzemních oceánů se předpokládá také na Saturnově měsíci Enceladu či na Jupiterových souputnících Európě, Callistu a Ganymédu.