Nebezpečné chemikálie z někdejšího podniku CHZJD končily na skládce nedaleko bratislavského letiště v 60. a 70. letech minulého století. Na ploše bezmála pět hektarů tam bylo v plechových sudech uloženo kolem 90.000 metrů krychlových odpadu, aniž byl zajištěn proti úniku a průsaku do spodních vod.

Skupina Agrofert, která koupila Istrochem od státu v roce 2002, odpovědnost za likvidaci skládky neponese. „Odpovědnou osobou za odstranění největší skládky ekologické zátěže na Slovensku bude město Bratislava nebo Slovenská republika. Podle privatizační smlouvy nebylo podmínkou pro privatizéra pana Babiše a jeho firmy odstranění této toxické skládky, jelikož skládka a pozemky v 80. letech přešly pod zemědělské družstvo a následně pod městský národní výbor," řekl dnes novinářům s odvoláním na informace slovenského Fondu národního majetku šéf nevládního Institutu pro rozvoj Bratislavského kraje Miroslav Dragun.

Odpovědnost za skládku už dříve odmítl i samotný Agrofert, který Istrochem začlenil v roce 2006 pod další svou slovenskou chemičku Duslo se sídlem v jihoslovenském městě Šaľa.

Sanace skládky

Sanaci skládky prosazuje také samospráva. Starosta bratislavské městské části Vrakuňa Martin Kuruc, na jejímž území se toxický odpad nachází, uvedl, že jediným zdrojem k financování nákladů na sanaci skládky by byly unijní fondy. Odhadované náklady na zajištění odpadu ze skládky odpovídají téměř ročnímu rozpočtu slovenské metropole.

Odpad ze skládky po chemičce prý ohrožuje podzemní vody na Žitném ostrově, který je největší zásobárnou podzemní vody ve střední Evropě. Situace se prý zhoršila po dokončení vodního díla v Gabčíkovu, které přispělo ke zvýšení hladiny spodních vod.

Místo uložení toxického odpadu na první pohled jako skládka nevypadá, odpad byl totiž zavezen zeminou. V okolí již léta platí zákaz používaní domovních studní k zalévání zeleniny či ovocných stromků.

Na místě skládky v současnosti probíhá geologický průzkum, na jehož závěrech bude záviset další postup ohledně skládky. V případě, že by povinnost její sanace připadla na ministerstvo životního prostředí, stát by chtěl podle ministerstva na financování vzniklých nákladů využít peníze z evropských fondů. Podle Draguna má Slovensko na sanaci zmiňované skládky a dalších podobných úložišť odpadu k dispozici pouze 180 milionů eur.