Osmdesátku trosečníků se podařilo zachránit, ale úřady se už vzdaly naděje, že by další pohřešovaní mohli přežít. Prezident Dmitrij Medveděv vyhlásil na úterý v celé zemi státní smutek a podle nepsaných pravidel se tak děje, pokud si katastrofa vyžádala více než sto životů.

Mezi cestujícími ani oběťmi zřejmě nebyl žádný český či slovenský občan ani jiný cizinec. „Podle předběžného seznamu ministerstva pro mimořádné situace byli na palubě jen ruští občané, převážně z Kazaně a okolí,“ řekl vedoucí konzulárního úseku českého velvyslanectví v Moskvě David Nový.

„Bohužel, po obhlídce vraku potápěči lze říci, že prakticky není naděje nalézt tam živé,“ řekl na poradě u prezidenta ministr pro mimořádné situace Sergej Šojgu. Ohlásil také, že na lodi se nacházelo 208 lidí, tedy mnohem více než úřady původně odhadovaly. Řádně však nebylo zaregistrováno 25 cestujících. „Jak se na loď dostali, to je nutné ještě objasnit,“ dodal.

Medveděv také nařídil „totální prověrku“ všech prostředků pro přepravu cestujících, protože zřejmě nejde o ojedinělý případ, kdy se notně zchátralá loď plaví v ruských vodách.

Podle prokuratury Bulgarija byla v takovém stavu, že neměla ani povolení k plavbě s cestujícími.

Vyzvednutí potrvá až pět dnů

Z plavidla se potápěčům dosud podařilo vyprostit 12 mrtvých, celkem místní úřady potvrdily zatím 13 úmrtí. Záchranáři se pokusí loď z dvacetimetrové hloubky vyzdvihnout, což však potrvá zřejmě čtyři až pět dnů. Mezitím mají potápěči pokračovat v pátrání po pohřešovaných.

Podle zpravodajské televize Rossija 24 čekání na záchranu přežili vesměs dospělí trosečníci. Ukázala také matku, které se nepodařilo udržet své dítě nad hladinou. Podle internetového listu gazeta.ru bylo na lodi 56 dětí. Většina cestujících pocházela z Kazaně a okolních měst a vsí. Tatarstánský prezident Rustam Minnichanov přislíbil vyšetřit stížnosti trosečníků, že je bez zastavení minuly dvě lodě, které se pokoušeli přilákat křikem.

Svým rozsahem jde zřejmě o největší neštěstí v ruské lodní dopravě za posledních deset let. Výletní parník Bulgarija plul z města Bolgar do Kazaně. Potopil se v neděli během bouře přibližně ve 13:58 moskevského času (11:58 SELČ) u vsi Sjukejevo v Tatarstánu, asi tři kilometry od břehu. Klesl do hloubky asi dvou desítek metrů.

Příčina neznámá

Příčina neštěstí se vyšetřuje. Neoficiálně se hovoří o možné trhlině v trupu, podle jiné verze byla loď zřejmě přetížena a k rychlému potopení přispěla i otevřená okénka a světlíky. Na špatný stav lodi si cestující již dříve stěžovali, při předchozí plavbě počátkem července motor třikrát selhal, ačkoliv 15. června plavidlo zdárně prošlo technickou kontrolou. Při samé plavbě mu však opět selhal jeden ze dvou motorů, a tak kapitán plul zpět do Kazaně na jediný agregát. Na palubě byly jen dva namísto čtyř záchranných vorů.

Podle stanice Echo Moskvy několik minut před potopením se v herně na přídi lodi sešly asi tři desítky dětí. Krátce poté se loď naklonila na pravobok, převrátila a klesla ke dnu. Loď, jejíž stav prý odpovídal značnému stáří, šla ke dnu během tří minut, aniž „kdokoliv stačil pochopit, co se vlastně děje“, uvedl jeden ze zachráněných.

Parník byl podle listu Kommersant postaven v bývalém Československu, v loděnicích v Komárně, v roce 1955, do loňského února nesl název Ukrajina. Dosahoval rychlosti až 22 kilometrů v hodině a po modernizaci měl kapacitu 140 cestujících. Lístek na dvoudenní plavbu stál od tisíce do 3800 rublů (asi 600 až 2300 Kč).

Neštěstí je svým rozsahem i v Rusku ojedinělé. Naposledy se katastrofa podobných rozměrů odehrála ještě za sovětských dob: v červnu 1983 na Volze při nárazu parníku Alexandr Suvorov do Uljanovského mostu, přes který právě přejížděl nákladní vlak, přišlo podle odhadů o život od 176 do 600 lidí.

Největší lodní neštěstí ve světě za posledních pět let

3. února 2006 – Egyptská loď s více než 1400 lidmi na palubě se potopila v Rudém moři poté, co v podpalubí vznikl požár; zemřelo přes 1000 osob.

23. března 2006 – Přes sto lidí utonulo, když se nedaleko kamerunského přístavu Kribi potopila loď se 150 cestujícími.

6. dubna 2006 – Při potopení trajektu v Džibutsku zahynulo přes sto lidí.

30. prosince 2006 – Loď, na jejíž palubě bylo možná až 800 pasažérů, se potopila v bouři ve vodách u indonéského ostrova Jáva. Zachráněno bylo asi 200 lidí.

21. června 2008 – V potopeném filipínském trajektu Princess of the Stars, který se převrátil při tajfunu, zůstalo uvězněno několik stovek lidí (asi 850); zachránit se jich podařilo jen 56.

11. ledna 2009 – U východní Indonésie se v bouři potopil trajekt s 250 pasažéry a sedmnáctičlennou posádkou. Zachránit se podařilo jen 20 osob.

1. dubna 2009 – Libyjské úřady našly 100 utonulých uprchlíků, jejichž loď se několik dní předtím potopila u břehů Libye. Běženci z různých zemí Afriky se asi snažili dostat do Itálie.

2. září 2009 – Asi 200 lidí, většinou dětí, se utopilo po ztroskotání lodi u pobřeží afrického státu Sierra Leone.

3. července 2010 – V západokonžské provincii Bandundu asi 300 kilometrů východně od hlavního města Kinshasy se na rozbouřené řece převrátila přetížená loď; na 140 lidí zahynulo.

4. dubna 2011 – Loď s 200 africkými emigranty se potopila asi 70 kilometrů jihozápadně od jihoitalského ostrova Lampedusa v rozbouřeném moři; zachránilo se jen asi 50 běženců.

5. května 2011 – Na řece Kasai ve středním Kongu se převrhla zřejmě přetížená loď; utopilo se asi 130 lidí.

6. července 2011 – Ruský výletní parník Bulgarija se dvěma stovkami lidí na palubě se potopil na řece Volze v centrálním Rusku; nehodu zřejmě nepřežila více než stovka osob.