Trend přijímání osob se změněným pohlavím do armády, který započal za vlády předchozího prezidenta Baracka Obamy, se nynější prezident Donald Trump poprvé pokusil zastavit předloni. Federální soud mu ale tehdy zakázal měnit pravidla armádní služby, neboť by to popíralo práva transgenderových osob zaručená ústavou.

Revize plánu

Loni v březnu Pentagon plán revidoval tak, že zakázal službu v armádě nikoli všem transgenderovým osobám, ale lidem, kteří podstoupili nebo vyžadují operativní změnu pohlaví.

„Jedná se jednoduše o další pokus ze strany bezohledné Trumpovy administrativy prosazovat diskriminační politiku,“ řekla už dříve Jennifer Leviová, ředitelka projektu transgenderových práv v antidiskriminační skupině GLBTQ Legal Advocates & Defenders.

Mluvčí Pentagonu Carla Gleasonová ve svém prohlášení uvedla, že armáda zachází s "všemi transsexuálními osobami s úctou a důstojností". Dodala, že nová politika byla "založena na profesionálním vojenském úsudku". Podle není navrhovaná politika zákazem služby transsexuálů v armádě. "Je důležité, aby bylo (ministerstvo obrany) oprávněno provádět personální politiku, kterou považuje za nezbytnou k zajištění účinných bojových sil ve světě," uzavřela

Plán ministerstva, který Trump následně podpořil, zažalovaly organizace hájící lidská práva a soudy včetně odvolacích jejich žalobě vyhověly. Nejvyšší soud ale svým dnešním rozhodnutím tento soudní verdikt zrušil. Stalo se tak v důsledku převahy konzervativních soudců, kteří mají po loňském zvolení soudce Bretta Kavanaugha v devítičlenném soudním sboru pět míst.

Podle amerických studií působí v americké armádě v aktivní službě 2500 až 7000 transgenderových osob, v armádních zálohách pak dalších 1500 až 4000.