Předchozích voleb v květnu 2014 se podle centrální volební komise zúčastnilo kolem 60 procent oprávněných voličů. Vítězem se po zisku 54,7 procenta stal již v prvním kole politik a podnikatel Petro Porošenko. Ten v minulosti působil jako ministr zahraničí, ministr obchodu a hospodářského rozvoje, tajemník rady národní bezpečnosti a obrany nebo člen Ukrajinské národní bankovní rady. 

Volby v roce 2014 se konaly v době, kdy zemí zmítaly ozbrojené konflikty mezi separatistickými silami na východě a ukrajinskou armádou. V únoru téhož roku obsadily poloostrov Krym nejprve proruské oddíly vzbouřenců a následně po schválení intervence ruským parlamentem také ozbrojené síly Ruska.

Již za přítomnosti ruských vojáků proběhlo na Krymu referendum o nezávislosti na Ukrajině a připojení oblasti k Ruské federaci, ve kterém se většina tamních obyvatel vyslovila pro odtržení. Výsledky volby však nepřijala většina zemí Organizace spojených národů.

Přítomnost vojenských jednotek v oblasti postupně přerostla v otevřený vojenský konflikt, který vedl k devastaci Doněcké a Luhanské oblasti a útěku statisíců obyvatel ze země. 

Květnové volby tedy na krymském poloostrově neproběhly vůbec a v donbaském regionu, kam spadá oblast Doněcku a Luhanska, bylo kvůli hrozbám násilí ze strany proruských separatistů otevřeno pouhých asi dvacet procent volebních místností.

Průzkumy favorizují Tymošenkovou

Podle průzkumů veřejného mínění jsou obyvatelé Ukrajiny s působením prezidenta Porošenka nespokojení. Ten podle nich nesplnil své předvolební sliby a ztratil tak veškerou důvěru. Není tedy pravděpodobné, že by měl v případě kandidatury v dalších volbách výraznější šanci na úspěch.

Tomu odpovídají i předvolební průzkumy, které stávajícímu prezidentovi přisuzují mezi šesti a deseti procenty hlasů. Favoritkou je prozatím Julija Tymošenková, jejíž preference se pohybují mezi patnácti a jednadvaceti procentními body. 

Je však nutno podotknout, že s výjimkou bývalé premiérky nebyly ohlášeny žádné oficiální kandidatury. Průzkumy tak nabízí pouze jména, u nichž se kandidatura předpokládá. Podle toho posledního, který na začátku července provedla agentura IPA, vede Tymošenková s 20,5 procenty hlasů, na druhé místo řadí bývalého ministra obrany Anatolije Hrytsenka.

Třetí nejvyšší počet hlasů získali shodně bývalý vícepremiér a ministr paliv a energetiky Jurij Bojko a podnikatel, politik a předseda ukrajinského židovského kongresu Vadim Rabinovič. Současného prezidenta řadí průzkum až na páté místo.

Kdo je Julija Tymošenková?
Sedmapadesátiletá Tymošenková má za sebou bohatou politickou kariéru. Od roku 1996 byla členkou ukrajinského parlamentu, v letech 1999-2001 místopředsedkyní vlády Viktora Juščenka. V roce 2007 obsadila její strana Blok Julije Tymošenkové druhé místo v parlamentních volbách a díky koalici se stranou Naše Ukrajina prezidenta Juščenka se stala ukrajinskou premiérkou. 

Ve druhém kole prezidentské volby v roce 2010 prohrála s Viktorem Janukovyčem. Tymošenková výsledky voleb neuznala a požadovala jejich přezkoumání u soudu. Následně však svou žádost stáhla.

V říjnu 2011 jí ukrajinský soud uložil trest odnětí svobody v délce sedmi let za vyjednání nevýhodných podmínek dodávek zemního plynu z ruské federace. Mezinárodní organizace i Evropská unie tento rozsudek označily za politicky motivovaný. Na svobodu byla propuštěna v únoru 2014 krátce před konáním prezidentských voleb.