Nejznámější souzenou postavou byl bývalý prezident svazové Jugoslávie Slobodan Milošević. Rozsudek si však nikdy nevyslechl, jelikož po pěti letech trvání svého procesu zemřel na infarkt.

Vůdce bosenských Srbů, generál Radovan Karadžić, jeden z hlavních strůjců válečných masakrů v Bosně, byl v říjnu 2014 odsouzen ke čtyřiceti letům odnětí svobody. Prokázána mu byla vina u deseti případů z jedenácti.

O rok později dostal doživotí velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić. Dopustili se genocidy, zločinů proti lidskosti a dalších válečných zločinů.

Soud ale doprovázela i řada kontroverzí.

Například bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Ramuš Haradinaj byl shledán nevinným pro nedostatek důkazů. Během jeho procesu byla více než desítka svědků zavražděna a ostatní se báli vypovídat. Soud tehdy čelil kritice za jejich nedostatečnou ochranu. Haradinaj se letos v září stal premiérem Kosova.

Vydání zločinců trvalo desetiletí, stejně tak dokazování jejich viny. Hlasitě byli slyšet ti, kteří provolávali fakt, že dvě třetiny obžalovaných byli Srbové.

Tribunál zřídila Rada bezpečnosti OSN v roce 1993. Jeho úkolem bylo odsoudit válečné zločiny z války v bývalé Jugoslávii od roku 1991. Soudit mohl pouze jednotlivce. Nejvyšší trest, který mohl uložit, bylo doživotí.

Zásadní byla jeho legitimita. V oblasti mezinárodní práva navázal na Norimberský proces, který soudil zločiny z druhé světové války. Vytvořil řadu precedentů pro další mezinárodní soudy – pro konflikty ve Rwandě nebo Sierra Leone.

„Pozitivním přínosem soudu je fakt, že kriminální jednání ve válkách bude souzeno podle mezinárodního práva. Jde o obrovský posun,“ vysvětluje právník Geoffrey Nice pro list The Guardian. „Z historického pohledu ICTY nasbíral takové množství důkazů a svědectví, které by nikdy nevznikly,“ dodává.

„Můj pohled na ICTY je značně ovlivněn manipulací historie ohledně událostí v Srebrenici (kde došlo k masakru osmi tisíc bosenských mužů, žen i dětí, poznámka redakce)," říká.

Odsouzeno bylo celkem 62 Srbů, 18 Chorvatů, 5 Bosňáků, 2 Černohorci, 1 Makedonec a 1 Albánec.

I když konflitk v Bosně skončil v roce 1995 a válka v Kosovu o čtyři roky později, řada obyvatel zemí jihovýchodní Evropy se s válkou dosud nevyrovnala.

„Jak vidíme, zločiny zanechaly zranění, která se nikdy nezahojila. Váleční zločinci jsou mnohými stále považováni za hrdiny, zatímco oběti a přeživší jsou přehlíženi a ignorováni,“ říká odstupující prokurátor Serge Brammertz.

„Úspěch soudu by neměl být měřen naší vlastní prací, ale tím, zda se v zemích bývalé Jugoslávie podařilo vybudovat právní stát," dodal.

Poslední postavou, která dosedla na lavici obžalovaných, byl chorvatský generál Slobodan Praljak. Proces s ním byl ukončen teprve před několika týdny. Obviněn byl z toho, že v listopadu 1993 nařídil zničení starobylého města Mostar pocházejícího z 16. století, čímž se podle soudu "dopustil nepřiměřených škod spáchaných na muslimském civilním obyvatelstvu". S rozsudkem nesouhlasil a vzápětí po jeho vyřčení v soudní síni spolkl jed cyankáli.

Tribunál měl podle původní rezoluce OSN skončit do roku 2004. Kvůli sporům o vydání zločinců i vleklému prokazování jejich viny jej musela OSN několikrát prodloužit.