Trojici nahradili na ISS před týdnem kosmonauti Sergej Ryžikov a Andrej Borisenko spolu s Američanem Shanem Kimbroughanem. Na orbitálním komplexu zůstanou do února.

"Všichni jsou v bezvadné formě," oznámil Ivanišin, který z lodi vystoupil jako první. Poté záchranáři navrátilce jako vždy po přistání ruských Sojuzů usadili do křesel, protože po dlouhodobém pobytu ve stavu beztíže mají zesláblé svaly.

Ivanišin, Oniši a Rubinsová dorazili na stanici letos v červenci po dvoutýdenním odkladu startu kvůli dodatečným testům modernizované verze lodi Sojuz s označením MS. Do vesmíru letěli prvním strojem této řady. Lodě jsou vybavené dokonalejším navigačním a komunikačním systémem, mají účinnější ochranný plášť a také vylepšené solární panely dodávající energii.

K významným počinům posádky, která se dnes vrátila, patřily na ISS vůbec první experimenty s testováním DNA v kosmu. Úspěšně je provedla americká astronautka se vzorky myši, virů a bakterií.

Rubinsová byla první ženou na orbitálním komplexu od návratu Italky Samanthy Cristoforettiové v červnu loňského roku. Astronautka Evropské kosmické agentury (ESA) se kvůli opožděnému návratu na Zemi stala rekordmankou v délce pobytu žen ve vesmíru, na ISS strávila 199 dnů.

Další tříčlenná posádka má na oběžnou dráhu letět z kazašského kosmodromu Bajkonur 17. listopadu. O dva dny později by měli ruský kosmonaut Oleg Novickij, astronautka NASA Američanka Peggy Whitsonová a zástupce ESA Francouz Thomas Pesquet dorazit na ISS.

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž hodnota je 100 miliard dolarů (téměř 2,5 bilionu Kč), vznikla v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja na oběžnou dráhu. Kromě ruských a amerických modulů je ke stanici připojen evropský laboratorní modul Columbus a japonský laboratorní modul Kibó. Na provozu a využívání ISS se podílí řada zemí. Životnost této vesmírné laboratoře, která je 400 kilometrů nad zemským povrchem, byla zatím stanovena do roku 2024.