Bez slitování před 60 lety vybili celou rodinu. Masakru předcházela hádka vrahů

"Nechtěl jsem mu ublížit. Vždycky mluvil tiše a přátelsky. Myslel jsem, že je to velmi milý pán. Myslel jsem si to až do okamžiku, kdy jsem mu podřízl hrdlo."

Tak popsal vraždu farmáře Cluttera Perry Smith, jeden ze dvou spolupachatelů děsivého nočního řádění, jemuž padli za oběť i všichni ostatní členové čtyřčlenné Clutterovy rodiny. Kromě farmáře samotného tedy i jeho žena, dcera a syn. Jejich vrahové, jimiž byli jedenatřicetiletý Perry Smith a osmadvacetiletý recidivista Richard Hickock, jsou navíc dodnes podezříváni z vyvraždění ještě další rodiny, k němuž došlo o měsíc později. Tento čin se jim však nikdy nepodařilo prokázat. V roce 1965 byli oba muži oběšeni.

Životy bez perspektivy

Na začátku všeho byli dva mladí muži s neuspořádaným životem, který se s nimi od útlého věku nemazlil. Lepší karty nicméně osud nadělil Hickockovi - muž se narodil v roce 1931 v běžné farmářské rodině v Kansasu, vyrůstal v běžných rodinných podmínkách a byl i úspěšným a oblíbeným středoškolským atletem. To se zvrtlo v roce 1950, kdy měl vážnou dopravní nehodu a utrpěl zranění hlavy s doživotními následky - kvůli zlomenině lebky se mu asymetricky posunul obličej, včetně očí. 

Do nitra Alcatrazu: Slavná věznice děsila k smrti, samotku okusil nejeden vrah

Univerzitní studia mu nevyšla kvůli nedostatku financí, příliš se mu nedařilo ani v osobních vztazích, kde se dvakrát rozvedl, přestože z obou manželství vzešly děti. Po druhém rozvodu už na řádný život rezignoval a začal se živit podvody, které ho přivedly poprvé do vězení.

Životní příběh o tři roky staršího Smithe byl ještě trudnější. Jeho matka byla alkoholička, jež se v době, kdy chlapci bylo třináct, udusila vlastními zvratky. Smith se i se svými sourozenci ocitl v katolickém sirotčinci, kde ho čekala tvrdá šikana ze strany jeptišek kvůli jeho nočnímu pomočování. Později ho přemístili do sirotčince Armády spásy, kde se jej údajně jeden z pečovatelů pokusil utopit.

V dospívání zkusil žít i se svým otcem, většinu času však trávili jen bezcílnou potulkou po západě Spojených států. Bezprizorně žijící Smith se nakonec chytil pouličního gangu a svůj čas začal dělit mezi drobné krádeže, když byl právě na svobodě, a opakující se pobyty ve vězeních pro mladistvé. Dva jeho sourozenci spáchali ještě v mladém věku sebevraždu, zbylá sestra se k němu nechtěla znát.

Jako z hororu. Kolonie mravenců přežívá v jaderném bunkru díky kanibalismu

V roce 1948 Smith narukoval a bojoval ve válce v Koreji. Po čtyřleté službě byl s vyznamenáním propuštěn do civilu, ale smůla ho bohužel neopustila. Zkusil se živit jako malíř pokojů, z výdělku si koupil motorku a podobně jako Hickocka i jeho potkala vážná autonehoda - při jízdě dostal za špatného počasí smyk a málem se zabil. Zhruba půl roku strávil v nemocnici a z nehody si doživotně odnesl chronické bolesti nohou. Aby je zvládl, začal brát stále víc utišujících prostředků.

Zločin v domě

Když se v roce 1959 nesebevědomý a frustrovaný Smith potkal s energičtějším a bezskrupulóznějším Hickockem, téměř okamžitě přistoupil na jeho plán, jak si pomoci k větším penězům noční loupeží. Hickock se totiž při své poslední vězeňské štaci dozvěděl od svého spoluvězně Flloyda Wellse, že v zapadlém kansaském městečku Holcomb žije rodina farmáře Cluttera, který prý má doma v trezoru 10 tisíc dolarů (Wells na Clutterovic statku dočasně sloužil jako čeledín). Smith se v psychopatickém Hickockovi zřejmě vzhlédl a nijak mu neodporoval.

V noci ze soboty 14. listopadu na neděli 15. se tak oba mladí muži vloupali do Clutterova domu. Na místě bohužel zjistili, že Wells lhal a žádný trezor v domě není. Co bylo ještě horší, jejich marné bloudění po místnostech vzbudilo farmáře - a když ho uviděli, začali oba mladíci brutálně vraždit. Kromě Cluttera zabili i jeho ženu, dceru a syna.

Spartakiády byly nejmasovější akcí režimu, poslední "proslavil" sériový vrah

Smith později vypověděl, že noční řádění mohlo být ještě surovější. Když totiž Hickock narazil na nezletilou Clutterovu dceru Nancy, chtěl ji nejdřív znásilnit, ale Smith, jenž měl k podobným činům kvůli svým traumatickým vzpomínkám z dětství hluboký odpor (byť se jinak nezdráhal ani vraždit), se v tuto chvíli vzepřel a postavil se mu do cesty: "Dotkni se jí a zabiju tě!"

Oba se pak dohadovali, co mají dělat (rodinu mezitím spoutali provazy, které si s sebou vzali předem), a nakonec se rozhodli všechny zabít, aby po sobě nezanechali svědky. Namísto očekávaných deseti tisícovek si však z domu odnesli jen tranzistorové rádio, několik nekrytých šeků a pár dolarů v hotovosti.

Dávná vražda dodnes dělí lidi. Před 120 lety začal proces s Leopoldem Hilsnerem

Úděsný výsledek jejich noční návštěvy objevili hned následující dopoledne rodinní přátelé, kterým bylo nápadné, že se s Clutterovými nesetkali v kostele na ranní bohoslužbě.

Pronásledováni a dopadeni

Oba pachatelé pak strávili nějaký čas na útěku, přičemž není dodnes vyloučeno, že se během něj dopustili dalšího podobného zločinu: Oba jsou dodnes podezřelí z masakru rodiny Walkerových, k němuž došlo na Floridě měsíc po vraždě Clutterových. Tento čin se jim však nikdy nepodařilo prokázat. V roce 2012 policie exhumovala jejich těla, aby jejich DNA porovnala s DNA pachatelů nalezenou ve Walkerových domě, ale v důsledku víc než padesátiletého odstupu byly stopy DNA do té míry poničené, že výsledky nebyly průkazné. Floridská policie však nadále oba muže považuje za hlavní podezřelé.

Před 55 lety byl vykonán poslední trest smrti v Británii. Oběšeni byli dva vrazi

Oběma pachatelům se nakonec staly osudnými nekryté šeky, které ukradli Clutterovým. Když se je pokusili směnit, policie je zadržela.

Při oddělených výsleších svalovali oba muži vinu nejdřív jeden na druhého. Hlavní vyšetřovatel případu Alvin Dewey později uvedl, že Hickock tvrdil, že všechny čtyři lidi v domě zabil Smith, zatímco ten přiznával jen podříznutí farmáře s tím, že ostatní oběti zastřelil Hickock. Nakonec se však prý i k tomuto činu přiznal sám. U soudu oba odmítli vypovídat.

Capote řeší dilema

Soudní proces s oběma pachateli otřásl Spojenými státy a přilákal také pozornost spisovatele a novináře Trumana Capota. Ten si postupně získal Deweyovu důvěru a získal souhlas k tomu, aby mohl oba souzené muže navštěvovat ve vězení a vyslechnout si od každého jejich verzi příběhu.

Uvědomil si přitom, že tento případ obsahuje dost materiálu na rozsáhlou knihu o střetu dvou tváří Ameriky (bezpečného světa, který znali Clutterovi, a světa bez jakýchkoli jistot a hodnot, v němž žili jejich vrazi). 

Estébácký vrah Pich-Tůma dokázal člověka umlátit. Svůj život skončil sebevraždou

Během jejího psaní údajně řešil i vlastní vnitřní dilema - při sbírání podkladů se do určité míry sblížil se Smithem, jehož vnímal spíš jako oběť vypočítavějšího Hickocka, a nepřál si pro něj nejvyšší trest. Současně si však uvědomoval, že právě poprava obou mužů dodá případu patřičnou publicitu a naléhavost a že při jejím vykonání se i jeho kniha bude daleko lépe prodávat. 

To se nakonec i stalo. Capotův "román ze skutečnosti" nazvaný Chladnokrevně vyšel poprvé v roce 1965, kdy byli oba  muži za svůj čin popraveni, a v americké literatuře znamenal revoluci. Prolínáním dokumentaristického přístupu, spojeného se sběrem autentického materiálu, a prozaické dovednosti vytvořil knihu, která přesáhla svůj žánr a na příkladu jednoho zločinu symbolicky popsala odvrácenou tvář společnosti. V roce 1967 byla zfilmována s Robertem Blakem a Scottem Wilsonem v hlavních rolích (nejdřív do nich byli údajně zvažováni Steve McQueen a Paul Newman). Samotnému spisovateli a jeho vztahu k případu se pak věnoval další film Capote, který vznikl v roce 2005 s Philipem Seymourem Hoffmanem v titulní roli.