Demokraté v úterý ohlásili zahájení procedury ústavní žaloby (impeachmentu), kterou si prezident vysloužil dosud neobjasněným červencovým telefonátem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump v něm měl vyzvat k obnovení kauzy Huntera Bidena, syna hlavního kandidáta demokratů pro prezidentské volby Joea Bidena. Trump prý hrozil, že v opačném případě Kyjev nedostane slíbenou finanční pomoc.

Na problematický telefonát upozornil nejmenovaný pracovník amerických tajných služeb, který informoval nadřízené. Ministerstvo spravedlnosti ale jeho udání smetlo se stolu. Bílý dům nyní oznámil, že text telefonátu ještě dnes zveřejní; do konce týdne pak má být zveřejněno samotné udání.

Rozhodnutí demokratů spustit proceduru impeachmentu podle listu The Wall Street Journal někteří Trumpovi poradci přivítali, protože jsou přesvědčeni, že se takový krok prezidentovým odpůrcům vymstí. Sám Trump na twitteru napsal, že možnost ústavní žaloby jeho volební šance zvýší. Nezdržel se ale zároveň hněvivé kritiky demokratů, kteří podle něj spustili nový hon na čarodějnice a prezidenta pronásledují.

Trumpa rozezlilo, že ukrajinský skandál zastínil jeho úterní projev na zasedání Valného shromáždění OSN. "Tak důležitý den ve Spojených národech, tolik práce a tolik úspěchů. A demokraté to záměrně museli zničit a poškodit úpadkovými zprávami o honu na čarodějnice. Pro naši zemi je to tak špatné!" napsal prezident.

Zděšení a pohoršení Trumpa dokládaly jeho twitterové útoky na politické odpůrce. "Pelosi, Nadler, Schiff a samozřejmě Maxine Watersová! Věřili byste tomu?" napsal prezident. "Nikdy přepis telefonátu neviděli. Totální hon na čarodějnice!" pokračoval. "TÝRAJÍ PREZIDENTA!" ulevil si šéf Bílého domu.

Procedura impeachmentu, které Trump čelí jako čtvrtý prezident v dějinách USA, je dnes hlavní zprávou amerického tisku. List The New York Times označil krok demokratů za "ohromující vývoj". Opoziční strana skoncovala s měsíci váhání a rozhodla se k dramatickému obratu a trpké konfrontaci mezi dolní kongresovou komorou ovládanou demokraty a "vyzývavým prezidentem, který kašle na ústavní normy", napsal newyorský list.

Deník The Washington Post ohlásil začátek politického boje, který dál rozdělí zemi a bude mít následky pro budoucnost obou hlavních politických stran. Kdo na takovém boji vydělá, je nejasné, soudí list.

Hlavní komentátor televize Fox News a Trumpův stoupenec Sean Hannity prohlásil, že po "partajnickém honu na čarodějnice je tato země méně bezpečná". Chování kongresových demokratů je podle něj chaotické a hysterické. "Co se nyní děje, navždy změní způsob, jakým jakýkoli budoucí prezident ve své roli nejvyššího velitele bude moci volně komunikovat se světovými vůdci," řekl Hannity. "Demokraté Trumpovi velmi prospěli, protože se jim to vymstí a vrátí se jim to jako plivanec do tváře," předpověděl komentátor.

Bílý dům zveřejní text udání o hovoru Trumpa se Zelenským

Bílý dům do konce týdne zveřejní přepis udání anonymního stěžovatele z prostředí amerických tajných služeb, který upozornil na problematický rozhovor prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle dnešních zpráv amerických médií bude rovněž autor stížnosti, takzvaný whistleblower, k dispozici vyšetřovatelům z Kongresu.

Bílý dům se dosud bránil předat kongresovým výborům text stížnosti, kterou generální inspekce ministerstva spravedlnosti na pokyn ministra Williama Barra zablokovala. Nyní ale prezidentská kancelář změnila názor. V úterý ji ke zveřejnění textu jednomyslně vyzval Senát, kde mají republikáni převahu, dnes nejspíš žádost při hlasování podpoří i Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty.

Pro veřejnost dosud neznámý whistleblower upozornil nadřízené na Trumpův telefonát, v němž prezident údajně se Zelenským hovořil mimo jiné o kauze Huntera Bidena, syna bývalého viceprezidenta Joea Bidena, který se zřejmě stane Trumpovým nejvážnějším protikandidátem v boji o prezidentský úřad.

Hunter Biden byl spoluvlastníkem ukrajinské energetické firmy v době, kdy jeho otec byl druhým mužem ve vládě Baracka Obamy. Biden podle vlastního přiznání v roce 2016 zatelefonoval do Kyjeva a pod pohrůžkou zablokování půjček přinutil vládu, aby vyhodila generálního prokurátora Viktora Šokina, který firmu Huntera Bidena vyšetřoval kvůli podezření z korupce.

Trump údajně Zelenského upozornil, že Kyjev by měl vyšetřování Hunterovy kauzy obnovit, jinak se vystavuje nebezpečí, že Spojené státy zablokují Ukrajině finanční pomoc v objemu stamilionů dolarů. Podle demokratů tím prezident zneužil svého úřadu k tomu, aby v příštím roce obhájil mandát.

Na Ukrajině skandál kolem telefonátu vyvolal nervozitu. Bývalý ministr zahraničí Pavlo Klimkin prohlásil, že země se proti své vůli dostala do soukolí americké vnitřní politiky. Podle politologa Vadyma Karasjova je záležitost velmi komplikovaná zvláště pro Zelenského, jehož jediná politická zkušenost se před zvolením hlavou státu omezila na roli prezidenta v sitcomu Sluha národa.

"Zelenskyj se dostal do problémů, protože musí souběžně řešit dva úkoly: hledat kompromis s Ruskem, aby zastavil válku na Donbasu, a zároveň zachovávat neutralitu v amerických vnitropolitických sporech," soudí Karasjov. Zelenskyj se do americké volební kampaně odmítá vměšovat a o víkendu popřel, že by ho Trump vyzýval k novému vyšetřování kauzy Huntera Bidena.

Kontroverzní ukrajinský prokurátor Šokin byl v Kyjevě i mezi ukrajinskými západními sponzory dlouho kritizován za váhavý postup při potírání korupce. Jeho uvolnění z funkce bylo podle mnohých komentátorů přirozeným důsledkem jeho liknavosti, nikoli výsledkem telefonátu z Bílého domu.

Kauza Huntera Bidena byla navíc údajně odložena už předtím, než Joe Biden z pozice viceprezidenta USA na Šokinovo uvolnění naléhal. Hunterův otec tvrdí, že žádost o odvolání Šokina byla rozhodnutím celé americké vlády, nikoli jeho osobním.

Zelenskyj považuje telefonát s Trumpem za důvěrný a soukromý

Telefonický rozhovor prezidentů USA a Ukrajiny, který se dostal do centra politického zápasu amerických demokratů s Bílým domem, byl "soukromý a důvěrný". V reakci na zahájení procedury ústavní žaloby proti Donaldu Trumpovi to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle dnešní zprávy listu Ukrajinska pravda se vyhnul odpovědi na dotaz, zda americký prezident spojoval poskytnutí pomoci Kyjevu s kauzou Huntera Bidena, který je synem Trumpova možného soka v boji o prezidentské křeslo Joea Bidena.

Joe Biden v roce 2016, kdy byl viceprezidentem USA, telefonicky požadoval demisi ukrajinského generálního prokurátora Viktora Šokina, jenž byl už dříve kritizovaný za váhavý boj s všudypřítomnou korupcí a který byl nakonec skutečně odvolán. Šokinovi podřízení přitom v té době prošetřovali podezřelé obchodní aktivity Bidena juniora na Ukrajině. Trump po Zelenském údajně chtěl, aby vyšetřování kauzy Huntera Bidena bylo obnoveno. Podmiňoval tím prý americkou finanční pomoc. Pro podezření ze zneužití úřadu nyní opoziční demokraté zahajují proceduru ústavní žaloby prezidenta.

Přepis telefonátu - údajně se svolením Kyjeva - má Bílý dům zveřejnit dnes. Zelenskyj ovšem na dotaz, zda se tímto zveřejněním souhlasí, odpověděl podle listu Ukrajinska pravda vyhýbavě jedním slovem: "Uvidíme".

Zelenskyj popřel, že by na něj Trump v telefonátu jakkoli tlačil. "Nikdo na mě nemůže vyvíjet nátlak, jsem prezidentem nezávislé země. Ovlivňovat mě může jen můj syn, kterému je šest let," řekl prezident novinářům. O pomoc prý Trumpa žádat nebude. "Můžeme mluvit o podpoře, ale Ukrajina se o nic neprosí. Je to nová, silná země, sami můžeme pomoci jiným," prohlásil.

Zelenskyj se má dnes v newyorském sídle OSN sejít s Trumpem, ale podle kyjevských médií to nebude setkání jednoduché. "Byla by to za normálních okolností úžasná možnost vyladit vztahy s klíčovým západním sponzorem Ukrajiny, ale nakonec to bude chůze po provaze," napsal list Segodňa. Podle listu The Washington Post se někteří poradci Bílého domu snažili dokonce schůzku zrušit, aby Trump znovu nežádal obnovení kauzy Huntera Bidena.

Ukrajina se do centra protitrumpovské kampaně v USA dostala v posledních třech letech už podruhé, což Kyjev podle ukrajinských médií těžce nese. První kauzou byl případ bývalého šéfa Trumpovy volební kampaně Paula Manaforta, který byl odsouzen na 7,5 roku do vězení za spiknutí proti USA, za pokus ovlivňovat svědky a za daňové a bankovní podvody. Americký soud ho mimo jiné poslal za mříže za nezákonný lobbing ve prospěch bývalého proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče.

Spojené státy patří k největším západním ochráncům Kyjeva a ukrajinská armáda je do značné míry závislá na americké finanční i materiální pomoci. Energetické zdroje Ukrajiny se staly lákadlem pro západní investory včetně Huntera Bidena, který podnikal i v Číně. Dramatický politický vývoj plný zvratů zároveň do země přitahoval politické konzultanty a lobbisty typu Manaforta těžící z přízně ukrajinských oligarchů.