Zmíněné označení pronesl první muž Spojených států na úvodní schůzce s tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Vztah mezi Ruskem a Německem navíc popsal jako „nevhodný“. Určití němečtí politici prý poté, co politiku opustili, pracovali pro ruské dodavatele, což podle Trumpa bylo rovněž krajně nevhodné.

„Rusové Němce úplně kontrolovali,“ uvedl Trump. „Myslím si, že je smutné, že Němci tvoří s Ruskem dohody o masivní dodávce nafty i plynu. Místo, abychom se Rusům bránili, jim ročně platí miliardy dolarů,“ postěžoval si.

Ačkoli Stoltenberg jeho slova nesl s očividnou nelibostí, americký prezident pokračoval. „Chráníme Francii, chráníme Německo, všechny tyto země, a ony pak s Ruskem uzavřou smlouvu o dodávce plynu a platí jim do kasy miliardy. To se nikdy nemělo stát,“ prohlásil.

V konverzaci oslovil i zmíněného tajemníka. „No řekněte, je tohle vhodné? Myslím si, že ne. Mimo to platí Němci jen něco málo přes jedno procento z HDP na národní obranu, zatímco USA platí přes čtyři a z mnohem vyšší částky. To je rovněž nevhodné i nespravedlivé,“ dodal.

Na námitku, že Němci se zavázali navýšit útratu za bezpečnost na dvě procenta do roku 2030, Trump odpověděl: „To nestačí. Mohli by to klidně udělat už zítra.“ O tom, že evropské státy nepřispívají na bezpečnost dostatek financí, mluvil americký prezident už minulý týden.

Sám Stoltenberg, jehož pravděpodobně Trumpova slova překvapila, označil prezidentův projev za přímý a upřímný. „Vždy spojenci NATO s Ruskem obchodovali i během studené války,“ namítl ale v reakci na pronesená slova.

Angela Merkelová, německá kancléřka, bude na Trumpovo vyjádření moci reagovat později ve středu, kdy je naplánována schůzka obou státníků. Zmíněný britský zpravodaj píše, že se bude jednat o setkání, které obě strany skutečně prověří – střetly se totiž už na summitu G7 minulý měsíc v Kanadě. Jednání nakonec ukončila rozepře mezi Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem, toho totiž americký prezident obvinil z neupřímnosti.

Na summitu v Bruselu se sejdou představitelé členských států NATO, a to včetně českého prezidenta Miloše Zemana, předsedy vlády Andreje Babiše a ministra vnitra i dočasného ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka. Primárními tématy jednání by měly být výdaje na obranu zemí, vyhlášení nového vojenského výcviku v Iráku, partnerství NATO s EU, přizvání Makedonie či spolupráce s Ukrajinou a Gruzií v Černomoří.

Především prvně jmenovaná otázka se bude týkat i České republiky, neboť výdaje na obranu má šesté nejnižší z Aliance. V roce 2002 se členové NATO zavázali ke dvěma procentům, Češi však utrácejí jen něco málo přes polovinu.