„Oznamuji, že Spojené státy odstoupí od jaderné dohody s Íránem,“ řekl americký prezident Donald Trump v Bílém domě. "Za pár okamžiků podepíšu prezidentské memorandum, jehož cílem bude obnovení amerických jaderných sankcí vůči íránskému režimu. Zavedeme nejvyšší úroveň ekonomických sankcí,“ zdůraznil před podpisem dokumentu.

"Takzvaná íránská dohoda měla chránit Spojené státy a naše spojence před šílenou hrozbou íránské jaderné bomby, zbraní, která ohrožuje i přežití iránského režimu," uvedl dále. "Dohoda ale ve skutečnosti umožnila Iránu, aby pokračoval ve výrobě obohaceného uranu a časem se dostal až k jadernému temnu. Dnes máme konečně důkaz, že iránské sliby byly lež," pokračoval. Podle něj nelze "rozpadající se a shnilou strukturou" stávající dohody zabránit Íránu ve výrobě jaderné bomby.

Co by znamenalo zachovat dohodu?

V projevu využil izraelské dokumenty, které mu minulý týden předal izraelský premiér Benjamin Netanjahu, aniž by zmínil jejich údajné nedostatky.

"Minulý týden Izrael zveřejnil zpravodajské dokumenty - dlouho skrývané Íránem - které jednoznačně dokazují, že Írán připravuje jaderné zbraně. Kdybych dovolil, aby tato dohoda dál pokračovala, brzy by na Blízkém východě vznikly závody ve výrobě jaderných zbraní. Každý by chtěl mít svou jadernou zbraň připravenu v téže době, kdy bude mít Írán tu svou," řekl americký prezident. Podle něj nebude Spojené státy nikdo vydírat jadernou hrozbou a americká vláda nedovolí, aby režim hlásající "Smrt Americe" získal přístup k jaderným zbraním.

Ve svém projevu Trump dále oznámil, že se bude snažit uvalit na Írán opětovně všechny sankce, které dohoda z roku 2015 zrušila, i sankce nové.

Írán: Můžeme obnovit výrobu obohaceného uranu

Trumpovo rozhodnutí znamená, že íránská vláda stojí před volbou, zda bude následovat Spojené státy a vypoví dohodu také, nebo se naopak pokusí zachránit, co z ní zbylo. Íránský prezident Hasan Rúhání v návaznosti na Trumpův projev pohrozil, že Írán by mohl obnovit výrobu obohaceného uranu "bez omezení". Později svá slova trochu zmírnil.

"Od této chvíle existuje jaderná dohoda mezi Íránem a pěti zeměmi. Máme krátkou dobu na vzájemnou diskusi. Pokud naše zájmy nebudou zajištěny, promluvím k lidem a budu je informovat o přijatých rozhodnutích," řekl podle AFP Rúhání. Podle něj Írán respektoval v rámci dohody všechny své závazky a mezinárodní inspektoři to prý ověřili.

Fakt, že Írán může dohodu nadále zachovat, pokud tak učiní i ostatní signatáři s výjimkou USA, připouštěl ostatně už před Trumpovým projevem. "Chceme, aby naše zájmy garantovali neameričtí signatáři… Nakonec bude dobré pro Írán, že se zbaví zlovolné americké účasti," řekl v pondělí Rúhání.

K Trumpovu projevu se už stihl vyjádřit izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který prohlásil, že odvážné rozhodnutí amerického prezidenta odstoupit od dohody plně podporuje. Dohoda s Íránem podle něj směřovala ke katastrofě. Krok amerického prezidenta ocenila i Saúdská Arábie, která ho podle státních médií podporuje a vítá.

Signatáři rozhodnutí USA litují

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že členské země jaderné dohody začnou společně pracovat na její "nové širší podobě", řekl ale také, že Francie, Německo a Velká Británie rozhodnutí USA litují.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval ostatní signatáře jaderné dohody, aby ji i přes rozhodnutí Spojených států nadále zachovaly. Také šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová prohlásila, že jaderná dohoda s Íránem funguje a EU je odhodlána ji udržet. Smlouva je podle ní výsledkem dvanácti let diplomacie a je zásadní pro bezpečnost regionu, Evropy a celého světa. Trumpovo oznámení nových protiíránských sankcí označila Mogheriniová za zvlášť znepokojující.

Podle amerického národního bezpečnostního poradce Johna Boltona, citovaného agenturou AFP, se Spojené státy širší diskusi o nové jaderné dohodě nebrání. Evropské firmy budou mít podle jeho slov k dispozici měsíce, aby se z Íránu stáhly a zrušily své investice v této zemi.

Jadernou dohodu Írán uzavřel v roce 2015 s šesti světovými velmocemi (USA, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou). Zavázal se v ní omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. Díky tomu se otevřel zahraničním firmám přístup na osmdesátimilionový íránský trh. Na základě dohody byly následně zmírněny sankce OSN, EU a USA uplatňované vůči islámské republice.