Trump se prý svých poradců několikrát při různých neformálních příležitostech zeptal, jestli je nákup Grónska uskutečnitelný. Zaujaly ho tamní bohaté nerostné zdroje a značný geopolitický význam. Někteří lidé z prezidentova okolí podle WSJ plán podporují, jiní ho považují za bláznivou chiméru, která má k realitě daleko.

Bývalý dánský premiér Lars Lökke Rasmussen dnes na twitteru označil Trumpův záměr za opožděný aprílový žert. Pro dánského exministra zahraničí Martina Lidegora plán Bílého domu otevírá nebezpečnou možnost militarizace ostrova a omezení jeho autonomie.

Bezpečnostní význam

Grónsko, kde žije 56 tisíc lidí, je samosprávným územím Dánského království. O většině vnitřních grónských problémů rozhodují místní úřady, zahraniční a bezpečnostní politiku ale řídí Kodaň. Trump má v září poprvé navštívit Dánsko, ale jeho poradci vylučují, že by cesta s "nákupem" souvisela.

Pro Washington má Grónsko nemalý bezpečnostní význam, poznamenal WSJ. Letitá dohoda s Dánskem dává USA prakticky neomezené právo využívat leteckou základnu Thule, která leží na grónském území 1200 kilometrů za polárním kruhem. Spojené státy úspěšně blokují snahy třetích zemí, zejména Číny, prosadit v Grónsku vlastní zájmy.

Lidem v Bílém domě není jasné, jak daleko je prezident odhodlán ve svém plánu zajít, píše WSJ. Při večeři se svými poradci nedávno prezident konstatoval, že Dánsko má problémy s dotacemi ostrova, takže Spojené státy by mohly Grónsko koupit. "Co si o tom, chlapi, myslíte? Mohlo by to fungovat?" ptal se prý Trump. Jedním z motivů je podle WSJ lákává možnost zapsat se do dějin.

Spojené státy mají s nákupem cizích území své zkušenosti, i když poměrně dávné. V roce 1867 od Ruska koupily Aljašku za 7,2 milionu dolarů, což je v dnešních cenách zhruba 125 milionů (necelé tři miliardy korun). Nabídku odkoupit Grónsko předložil Washington Kodani už v roce 1946, kdy za ostrov nabízel 100 milionů dolarů (dnes 1,3 miliardy, tedy přes 30 miliard korun).