Hlavní otázkou večera pochopitelně bylo, proč lidé volili zprvu nepřijatelnou osobnost, která neměla s klasickým republikánstvím nic společného. Hynek Kmoníček citoval jednoho významného amerického představitele Demokratické strany, který smutně konstatoval, že Hillary Clintonová je zřejmě jediným demokratem, jenž by dokázal prohrát s Donaldem Trumpem. Jinak řečeno, její neschopnost oslovit lidi se propojila se vzpourou „bílých, nahněvaných, méně vzdělaných mužů", kteří obvykle k urnám nechodí, ale tentokrát přišli.

Čtěte také: Bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář: Donald Trump je jako Šťastný Luke

Klíč k pochopení Trumpova úspěchu je pak v tom, že Amerika ztratila světovou dominanci, a toto je pokus, jak její úpadek o pár let zastavit. „Na to, abychom se všichni učili čínsky, máme zhruba osm let, tak bychom ten čas měli využít," podotkl Mládek, který debatu moderoval. Všichni tři panelisté se shodli, že jsme vstoupili do asijského století, kdy i americkou administrativu bude nejvíc zajímat tichomořská oblast. „Jsme v éře, kdy příští američtí prezidenti budou bezpečně vědět, kde je Kolumbie, ale jen matně, kde se nachází Irsko," popsal ve zkratce situaci Kmoníček. Uvedl pak několik nezpochybnitelných fakt ohledně migrace.

V současnosti je už ve 35 největších aglomeracích USA bílý člověk evropského původu v menšině, v roce 2043 to bude platit pro celé Spojené státy se 400 miliony obyvatel. Připomněl i další kritický moment: „Každý Američan má devět kreditních karet a na každé je minus sedm tisíc dolarů, Amerika jede na steroidech vypůjčených peněz, a pokud byste její dluh v jednodolarových bankovkách vyskládali do komínku, bude to sloupec ze Země na Uran." Na to Mládek suše podotkl, že pokud máte letadlové lodě a největší jaderný arzenál, nemusí vás 18 trilionů dluhů rozházet, protože žádný věřitel si neodváží vás upomínat.

Profesor Petr Drulák připomněl, že Amerika zvolila zcela netradičního prezidenta, protože nejen přišla o status jediné supervelmoci (Pax Americana), ale hlavně o definici amerického snu, na němž do značné míry stála. „Lidé, kteří se narodili chudí, zůstávají chudí a umřou ještě chudší. U bohatých je to přesně naopak, čímž padá víra ve stejnou šanci pro všechny. Sociální nůžky se nebezpečně rozevřely a svět podle lidí není takový, jaký by měl být. Tuto frustraci Clintonová nedokázala řešit, neboť byla jejím ztělesněním, Trump se na realitu dívá jinýma očima," řekl Drulák. Podle něj se budoucí 45. americký prezident obklopuje generály a bankéři, kteří určitě nebudou chtít dělat revoluci a svět rozbít (už proto, že jejich jmění dohromady činí deset miliard dolarů). „Trump ale bude chtít něco předvést, protože chce vstoupit do dějin jako velký muž," myslí si Drulák.

V mezinárodních vztazích se podle všech diskutérů bude Trump snažit o pragmatické urovnání vztahů s Ruskem, přičemž koketování s Moskvou bude používat jako trumfové eso v zásadní hře s Čínou. Těsné vazby na Evropu oslabil již Obama a Trump v tom bude pokračovat, i když podle Kmoníčka „těžko vymění Frankfurtskou burzu za Coo-kovy ostrovy".

Čtěte také: Ischinger: Pro Evropu je Trump šancí, aby bezpečnostně dospěla

Jan Mládek mírnil optimismus přítomných, když podotkl, že vše, do čeho se Trumpova administrativa pustí, začne být vnímáno jako norma, ať už jde o stavění plotů, vysídlování nelegálních migrantů, zavádění ochranářských opatření nebo odklon od klimatické dohody. Drulák ale míní, že nic není tak horké, jeho ministr zahraničí Tillerson například přichází z gigantu Exxon, který už má také nefosilní zájmy, takže se i v této oblasti teprve uvidí.

Na závěr se Hynek Kmoníček podivil politologickému paradoxu, kdy v Česku levičáci fandí superrepublikánovi a miliardáři Trumpovi. Na Mládkův dotaz, jak si to vysvětluje ve vztahu ke svému šéfovi, tedy prezidentu Zemanovi, Kmoníček odvětil: „Jako návrat ke kořenům, Miloš Zeman je sociálnědemokratický neokonzervativec." A na otázku Deníku, kdy Trump zruší ruské sankce, pronesl zcela diplomatickou odpověď: „Až se to všem bude nejvíc hodit."