Současný americký chargé d’affaires na Ukrajině Taylor, který byl v této zemi v minulosti už i velvyslancem, podle své výpovědi, jejíž kopii zveřejnila stanice CNN, prohlásil, že Trump vyšetřováním podmínil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 391 milionů dolarů (asi 9 miliard korun).

Trump prý nařídil, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně oznámil, že nařizuje vyšetřování namířené proti Joe Bidenovi a jeho synovi Hunterovi.
Biden mladší byl do jara formálním členem správní rady ukrajinského plynárensko-ropného koncernu Burisma. Americký velvyslanec při EU Gordon Sondland podle Taylora v jednom z telefonátů prý řekl, že na tom, že Zelenskyj začátek vyšetřování ohlásí veřejně, závisí „vše“ – vojenská pomoc ze strany USA pro Ukrajinu i plánovaná návštěva Zelenského v Bílém domě. „Zelenskyj s americkou, respektive Trumpovou žádostí souhlasil a USA vojenskou pomoc ve výši 391 milionů dolarů uvolnily,“ uvádí agentura Reuters.

Podle ukrajinského týdeníku Korrespondent se Zelenskyj s Trumpem dohadoval o vyšetřování obou Bidenů dokonce ještě předtím, než byl inaugurován do své funkce. Americká agentura AP s odvoláním na ukrajinské zdroje uvádí, že schůzka, kde Zelenskyj s poradci probíral tlak amerického prezidenta v souvislosti s Bidenovými, proběhla už 7. května.
A co na to volič?
Pokud se výpověď Taylora potvrdí, znamenalo by to, že se Trump skutečně dopustil zásadního porušení zákonů a snaha o jeho odvolání z funkce by byla opodstatněná. I mnozí republikáni, kteří Trumpa donedávna hájili, připustili, že výpověď tak vysoce postaveného diplomata mění situaci.

Druhou věcí je ovšem reakce voličů, kde především skalní republikánské podporovatele Trumpa vyšetřování prezidenta nezajímá. A celý pokus demokratů o jeho odvolání považují za politický komplot. Přesto, že je v celé kauze „obětí“, škodí Trumpova aféra i jeho soupeři Joe Bidenovi. Ten už není považován za jasného favorita mezi demokratickými uchazeči o prezidentský úřad.