Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trumpova zeď bude. Cement mají dodat Mexičané

Washington - Byznys je byznys. Mexičané nabízejí, že materiál na stavbu mohutné pohraniční bariéry by dodali Američanům oni.

28.11.2016 5
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Donald Trump postavil svou předvolební kampaň mimo jiné na tom, že místo dosavadního prostupného plotu mezi Mexikem a USA vybuduje na děravé hranici proti nelegálním přistěhovalcům vysokou betonovou zeď.

Kdo se přihlásil jako první zájemce o výstavbu? Mexická cementárna! Nabídla se, že na tuto stavbu dodá materiál. „Jsme důležitým výrobcem v oblasti a musíme respektovat naše klienty na obou stranách hranice," uvedl Enrique Escalante, šéf cementárny Grupo Cementos de Chihuahua.

Svým způsobem není divu. Více než polovinu obratu mexické cementárny tvoří zakázky ve Spojených státech. A tohle by byl byznys minimálně desetiletí. Vždyť oba státy mají 3200 kilometrů společné hranice a jen jednu třetinu, něco přes tisíc kilometrů, tvoří zmiňovaný plot. Donald Trump vyhlašoval, že betonovou bariéru postaví po celé délce hranic. Sice občas připouští, že by mohl stačit jen plot, ale zeď je podle něho přece jen vhodnější. „Jsem ve stavebnictví hodně dobrý," zažertoval nedávno magnát, vlastnící síť hotelů a luxusních rezidencí, na adresu uvažované zdi.

Jste mimo, vzkazuje mexická diplomatka

Stavbu bariéry mezi oběma státy (je vysoká čtyři až pět metrů) inicioval už prezident Bill Clinton, jeho nástupce George Bush jr. ji nechal dál stavět nejen kvůli nelegálním migrantům, ale i kvůli pašování zboží a drog do USA.

Mexicko-americkou hranici se v době před stavbou plotu pokoušely ročně překonat ilegálně stovky tisíc Mexičanů a dalších Hispánců. Její stavba přišla pokladnu Spojených států na 1,2 miliardy dolarů. Provoz 
a údržba vyjde na další miliardy. Betonová zeď by byla levnější.
Budoucí prezident chce, aby její stavbu financovalo Mexiko. „Zaplatit za postavení zdi je mimo naše uvažování," vzkázala však Donaldu Trumpovi mexická ministryně zahraničí Claudia Ruizová.

Nejznámější bariéry oddělující lidi od lidí
●Velká čínská zeď: Měla chránit Čínu před mongolskými nájezdníky. Měří 3500 km.
●Berlínská zeď: V letech 1961–1989 bránila útěku východních Němců na Západ. Měřila 165 km.
●Matiční ulice: Nejkratší, světově proslulá, zeď v Ústí nad Labem (1997–1998). Oddělovala Romy od starousedlíků. Vyvolala reakci až v USA.
●Izrael-Západní břeh Jordánu: Od roku 2003 staví Izrael systém plotů 
a zdí chránící izraelská území. Z 760 km je dokončeno necelých 60 procent.
●38. rovnoběžka: 250 kilometrů dlouhý plot mezi komunistickou částí Korejského poloostrova 
a svobodnou Jižní Koreou je nejstřeženějším vojenským pásmem na světě. Výška plotu dosahuje až osm metrů.
●Kypr: Od roku 1974 odděluje severní tureckou a jižní řeckou část ostrova 180 kilometrů dlouhá bariéra z ostnatého drátu.

Pavel Hrabica

Autor: Redakce

28.11.2016 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Těsný únik. Řidič osobního vozu v protisměru neměl proti předjíždějícímu kamionu jinou možnost než zastavit mimo vozovku. Jinak by riskoval fatální čelní střet.
12

VIDEO: Předjíždění kamionů jako kilometrový hazard se smrtí

Odstupující premiér Saad Harírí
4

Saúdská Arábie mě násilím nedrží, můžu odjet, řekl libanonský premiér

Merkelová dál agituje za Jamajku, poražené německé strany se staví proti

Zvyšme úsilí k překonání vzájemných rozporů, vyzvala v pátek tři stěžejní německé politické strany (CDU/CSU, FDP a Zelené) německá kancléřka Angela Merkelová. Poražení sociální demokraté Jamajku odmítají.

Na babetách ujeli na Islandu dva tisíce kilometrů. Trajekt domů málem nestihli

Šestičlenná skupina cestovatelů na babetách ujela za třiadvacet dní po Islandu téměř dva tisíce kilometrů. Putování za krásami Islandu mělo svá úskalí, cestu jim ztěžovalo počasí a nepřítomnost asfaltových cest.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Oběti komunismu na Národní třídě připomněla řada ze svíček

Oběti komunistického režimu si dnes připomnělo na pražské Národní třídě několik desítek lidí, kteří zažehli svíčky a vytvořili z nich desítky metrů dlouhou řadu. Místy se účastníci happeningu spojili i do lidského řetězu. Akci u příležitosti oslav výročí 17. listopadu uspořádala stejně jako v předchozích letech platforma Bez komunistů.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT