Britskou stanici BBC, která si od prvního vysílání 14. listopadu 1922 vybudovala záviděníhodnou reputaci, musel v posledních dnech opustit generální ředitel George Entwistle, šéfka zpravodajství Helen Boadenová a její zástupce Steve Mitchell.
Lavinu letošních problémů odstartovalo zjištění, že populární moderátor pořadů pro mládež Jimmy Savile přes 30 let zneužíval děti. Do dnešního dne proti němu vypovídalo přes 300 obětí. Hvězda BBC, která zemřela loni, byla přitom idolem několika generací a za svou práci získala i šlechtický titul nebo voskovou figurínu v Muzeu Madame Tussauds.
„Byli jsme zavaleni tsunami hnusu," komentoval odhalení šéf rady BBC Chris Patten s tím, že populární moderátor stanici neuvěřitelně poškodil.
On sám přitom musí čelit výzvám politiků, aby od stoupil.
Reputaci stanice totiž nejvíc pošramotil fakt, že skandál pomohli tutlat Savilovi kolegové. Ti o zneužívání mlčeli dlouhá desetiletí, ačkoliv o něm zřejmě věděli. Poslední kapkou se stalo zjištění, že šéfeditor pořadu BBC Newsnight stáhl reportáž, která nepříjemnou pravdu o Jimmym Savilovi odhalovala. Také další aktuální skandál britské veřejnoprávní stanice souvisí se zneužíváním dětí. Problémem tentokrát nebylo mlčení, ale naopak obvinění nesprávného člověka.
Zlatý padák
Příčinou problémů byl znovu zpravodajský pořad Newsnight, jehož vysílání už vedení stanice zastavilo.
Reportáž o údajném zneužívání dětí v dětských domovech ve Walesu v 70. a 80. letech totiž nepřímo, a jak se později ukázalo nepravdivě, obvinila tehdejšího konzervativního politika Alistaira McAlpinea. Podle mnohých komentátorů si přitom BBC v ožehavé situaci počíná jako slon v porcelánu. Další bouři nevole u veřejnosti vyvolala zlatým padákem pro George Entwistlea. Ten by totiž po pouhých dvou měsících na postu generálního ředitele měl získat odstupné ve výši 450 tisíc liber (přes 14 milionů korun).
Odměnu jako nepřiměřenou kritizovali konzervativní, labourističtí i liberálnědemokratičtí poslanci. „Pan Entwistle by měl zvážit, jestli je přijetí takové částky vhodné," citoval list Daily Mail britskou ministryni kultury Marii Millerovou. Jak slavná stanice nakonec skandály ustojí, ukáže teprve čas. Chris Patten má ale zřejmě pravdu, když tvrdí: „Většina Britů by si konec BBC rozhodně nepřála."
„Tetičce" je 90 let
Stanici Brity přezdívanou „tetička BBC" založilo šest výrobců rozhlasových přijímačů, kteří chtěli zajistit odbyt pro své výrobky. Pravidelné vysílání zahájila 14. listopadu 1922.
Veřejnoprávní stanicí se z rozhodnutí parlamentu stala v roce 1927. Československá verze BBC začala v Londýně vysílat v roce 1939, v češtině pak vysílala více než 66 let až do ledna 2006.
V současnosti má BBC deset národních televizních a deset rozhlasových stanic, vysílá v 33 jazycích a po celém světě ji sleduje 166 milionů diváků ve více než 200 zemích.
Bývalý londýnský zpravodaj BBC Ivan Kytka řekl Deníku:
Poslední aféry zřejmě slavné stanici zkrátí rozpočet
Praha, Londýn /ROZHOVOR/ - Budoucnost BBC už není tak jistá jako dřív, míní novinář Ivan Kytka, který v Londýně pracoval pro českou redakci této stanice.
Změnilo se nějak postavení BBC ve světle posledních kauz?
Přes všechny skandály zatím zůstává nejdůvěryhodnějším a nejvlivnějším sdělovacím prostředkem ve Velké Británii.
Je to dané na jedné straně 90letou tradicí, na druhé straně tím, že se dokázala dobře vyrovnat s digitalizací a nástupem internetu.
Přesto budoucnost této stanice zdaleka není tak jednoznačná, jako byla před dvěma měsíci.
Čím se britská veřejnoprávní stanice zapsala do dějin žurnalistiky především?
Reputaci BBC hodně pomohlo kvalitní zpravodajství z mezinárodních i vnitřních konfliktů a krizí. Poprvé se to výrazně projevilo v době druhé světové války. Předností zpravodajství BBC byla nejen exkluzivita, ale i to, že obvykle nijak nestranila vládě. O falklandské válce informovala například tak, že tehdejší premiérka Margaret Thatcherová BBC upřímně nenáviděla.
Jsou současné problémy zatím nejvážnější krizí BBC?
Podobnou situaci zažila zhruba před deseti lety, kdy se dostala do sporu ohledně toho, zda tehdejší labouristická strana zveličovala zprávy pro parlament, na jejichž základě se schválila britská invaze do Iráku. To byla pro stanici také veliká krize, tehdy odstoupil generální ředitel BBC i šéf rady BBC. Myslím, že současná krize stanice je druhá nejvážnější za 25 let, co její vysílání ve Velké Británii sleduji.
Mělo tuzemské vysílání britské stanice nějaký vliv na zdejší média?
Pokusy o britský styl kvalitní rozhlasové žurnalistiky si bohužel v českém prostředí nikdy nenašly mnoho posluchačů, což platilo jak pro českou BBC, tak později pro Rádio Česko.
S tím se ale nedá nic dělat, takový je trh. Stanice BBC byla v českých podmínkách klubovým rádiem, kam s oblibou chodily významné osobnosti, nikdy ale nedokázalo překročit stín menšinové rozhlasové stanice.
Byla pro vás práce v BBC něčím výjimečná?
Bylo příjemné vědět, že když oslovíte nějakého britského nebo českého politika, přijde do vysílání rád, a ještě se bude často cítit trochu poctěn.
Pamatuji si ale, že se tehdy moc neinvestovalo do nových technologií, asi protože se už vědělo, že české vysílání nebude fungovat donekonečna.
V roce 1999 jsem tak například pořád stříhal magnetofonové pásky s tužkou a žiletkou a editoval jsem tak rozhovory. Česká rádia byla už tou dobou digitalizovaná.
Jaká budoucnost slavnou stanici čeká?
Za čtyři roky čeká stanici BBC velmi důležitý přelom. Bude se totiž rozhodovat o prodloužení královské charty, která stanovuje podmínky britského veřejnoprávního vysílání.
Ve stínu současných skandálů bude debata o podobě BBC a jejím rozpočtu asi komplikovanější, než by byla za jiných okolností.
BBC se pravděpodobně bude muset o rozpočet více dělit, aby neměla na veřejnoprávní službu monopol. Vzhledem k dosavadním tradicím ale předpokládám, že Britové budou mít i po roce 2016 zpravodajství, které jim bude ostatní svět závidět.
