Dekret, který turecká vláda obnovuje každoročně od roku 2014, umožňuje vyslat vojáky přes jeho jižní hranici, pokud by byl vývoj v Iráku a Sýrii vnímán jako hrozba pro národní bezpečnost.

Kurdové se o svou nezávislost snaží od konce první světové války, kdy byl Blízký východ rozdělen mezi mocnosti. Oblast, kde žijí Kurdové je tak rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již ve středu pohrozil Kurdistánu, že na něj v případě konání referenda uvalí sankce.

Mandát, který se v sobotu četl v tureckém parlamentu, staví na první místo národní bezpečnost, kterou však podle nich může právě vyhlášení samostatného Kurdistánu ohrozit. S tím souhlasí i centrální vláda v Bagdádu a například i USA. Podle nich by tato situace mohla vyústit v širší regionální konflikt a zpomalit pokrok v boji s IS, do kterého jsou irácké i kurdské síly zapojeny.

Mandát také zdůrazňuje důležitost irácké územní celistvosti a říká, že "separatismus založený na etnickém původu" představuje hrozbu jak pro Turecko, tak pro stabilitu v celém regionu. Turecko a další země, kde Kurdové tvoří podobně jako v Iráku značnou část populace, se totiž obávají toho, že by i u nich mohly vzniknout separatistické tendence.

Turecký premiér Binali Yildirim zatím na otázku, zda Turecko počítá s možností zásahu mimo své hranice, odpověděl: "Přirozeně je to otázkou načasování a toho, kdy budou zavedena ekonomická a bezpečnostní opatření. Vše bude záviset na vývoji situace.

Představitelé regionální kurdské vlády se také v sobotu v Bagdádu setkali s představiteli centrální vlády s cílem zmírnit napětí mezi Irbílem a Bagdádem. Kurdští politici však dali najevo, že se pondělní referendum přesto uskuteční.

"Delegace bude jednat o referendu, ale rušit se hlasování nebude," řekl agentuře Reuters poradce předsedy kurdské autonomie Hošjar Zibarí.