Kliknutím zvětšíteTurecko ve čtvrtek schválilo návrh zákona o vstupu Finska do NATO, čímž se Helsinkám otevřela cesta do západní obranné aliance v době, kdy na Ukrajině zuří válka. Přijetí severské země ratifikoval turecký parlament hlasy všech 276 poslanců, kteří se hlasování zúčastnili, napsala agentura AFP s odkazem na přímý přenos v televizi. Turecko schvalovalo přijetí Finska jako poslední z členských zemí Severoatlantické aliance poté, co maďarský zákonodárný sbor schválil podobný návrh zákona na začátku tohoto týdne.
Ratifikace se očekávala, podpořil ji prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle agentury Reuters ten již dříve v březnu uvedl, že Finsko si zajistilo turecké požehnání poté, co podniklo konkrétní kroky k dodržení slibů, že potlačí skupiny, které Ankara považuje za teroristy, a uvolní vývoz obranných produktů.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přivítal tureckou ratifikaci vstupu Finska do aliance. „Rodinu NATO to dělá silnější a bezpečnější,“ uvedl na svém twitterovém profilu.
Finsko by se mohlo stát oficiálně členem NATO už příští týden. Agentuře DPA to dnes v Bruselu řeklo několik nejmenovaných diplomatů. Turecko nyní musí svou ratifikaci přístupového protokolu oznámit americkému ministerstvu zahraničí, které slouží jako takzvaný depozitář zakládající smlouvy NATO a má na starosti registraci dokumentů souvisejících se Severoatlantickou smlouvou.
Generální tajemník NATO Stoltenberg pak může Finsko oficiálně pozvat k přistoupení ke smlouvě, mohlo by se tak stát na okraj jednání ministrů zahraničí aliance příští týden v Bruselu. Pokud s tím bude Finsko souhlasit a nechá uložit příslušné dokumenty ve Washingtonu, stane se oficiálně členem. Finská vlajka pak bude slavnostně vyvěšena před sídlem NATO v Bruselu.
Švédsko stále čeká
Na přijetí do aliance čeká ještě Švédsko, jehož přijetí zatím neschválilo kromě Turecka ani Maďarsko.
Po ruské invazi na Ukrajinu se loni Finsko a sousední Švédsko společně rozhodly po dlouhých létech vojenské neutrality požádat o přijetí do aliance. Turecko ale zpočátku mělo proti rozšíření námitky. Ankara totiž vyčítá především Švédsku laxní postoj vůči údajným teroristickým organizacím. Turecko tím míní především zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gülena.
Odpor Turecka vůči přistoupení Švédska trvá. Nové země se přitom mohou stát členy aliance pouze za souhlasu všech stávajících členských států.
Švédský ministr zahraničí Tobias Billström podle agentury Reuters řekl, že už si není tak jistý vstupem své země do NATO do července. Poukázal přitom na náznaky námitek také ze strany Maďarska. Minulý týden šéf švédské diplomacie řekl, že je „bez debat“, že Švédsko se přičlení v době kolem červencového summitu NATO ve Vilniusu. Nyní v rozhovoru s agenturou TT svá slova korigoval.
„Myslím, že nadějné je v tomto kontextu lepší,“ řekl. Zaznamenal prý vyjádření z posledních dnů, zejména ze strany Maďarska, což ho prý opravňuje ke změně volby slov.
Mluvčí maďarské vlády ve středu řekl, že Budapešť pozdržuje švédské přijetí kvůli rozhořčení nad švédskou kritikou politiky premiéra Viktora Orbána v minulosti.
17
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
