Davutoglu řekl, že za stávající situace nebude usilovat o setrvání v čele AKP. Dodal, že strana nadále bude mít pevnou vládu, a ubezpečil, že on sám zůstane Erdoganovi loajální. „Necítím vůči nikomu žádnou zášť, výčitky ani hněv. Nikdo ode mě nikdy neslyšel ani slovo proti prezidentovi a nikdy ho neuslyší," řekl Davutoglu.

Zástupci turecké opozice nicméně rezignaci premiéra vidí zejména jako výsledek „puče" organizovaného z prezidentského paláce. „Odstoupení Davutoglua bychom neměli vnímat jako vnitrostranickou záležitost, všichni zastánci demokracie by se měli postavit tomuto palácovému převratu," řekl dnes lídr opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu. Stejně to vnímá i jeden z vůdců prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş. „Lidé vás zvolili a ta osoba z paláce chce rozhodovat o tom, kdo bude zemi vládnout. Tomu se říká převrat," vzkázal premiérovi. „Je zjevné, že být poslušný na 99,9 procenta (prezidentskému) paláci nestačí," dodal.

Poslanec AKP

Ačkoli Davutoglu dál zůstane poslancem za AKP a hodlá prezidenta podporovat, stojí i podle tureckých médií za jeho nečekaným odchodem hlavně neshody s Erdoganem. Poté, co si Erdogan po svém nástupu do prezidentského úřadu v roce 2014 bývalého ministra zahraničí vybral za premiéra, se ukázalo, že Davutoglu má na mnoho věcí poněkud odlišné názory než hlava státu. Byl například proti pronásledování novinářů kritizujících vládu a hlavně prezidenta, zastával umírněnější postoje ohledně armádní ofenzivy proti kurdským separatistům na jihovýchodě země a zejména byl jen vlažným zastáncem změn ústavy, které Erdogan požaduje ve snaze ustavit v zemi prezidentský systém. Ten by umožnil získat více pravomocí.

Migrační dohoda

Francouzský deník Le Monde uvedl, že spory mezi oběma politiky vyvrcholily během vyjednávání migrační dohody Ankary s Evropskou unií. Davutoglu prý s Erdoganem neprobíral ani základní body chystané dohody s Bruselem, ať již šlo o požadavek na bezvízový styk či na zpětné přijímání blízkovýchodních uprchlíků, kteří se z Turecka dostali do Řecka.

Zrušení vízové povinnosti je toužebným přáním mnoha tureckých obyvatel, proto Davutoglu získal velkou popularitu, jíž se prezidentovo okolí začalo obávat, píší komentátoři. Podle tureckého deníku Cumhuriyet roste Davutogluovi podpora také v turecké armádě, v tajných službách a v diplomatickém sbo­ru.

Spekulace o možném odstoupení premiéra vyvolala už jeho středeční schůzka s prezidentem. Vedení AKP potom domluvilo datum mimořádného sjezdu, kde se bude hledat jeho nástupce. Největší šance na zvolení novým předsedou mají podle médií zejména lidé s blízkým vztahem k Erdoganovi, ať už je to ministr dopravy Binali Yildirim, ministr spravedlnosti Bekir Bozdag či ministr energetiky Berat Albayrak, který je zároveň Erdoganovým zetěm.

Vývoj na turecké politické scéně představuje velké překvapení zejména v Evropské unii, pro kterou byl Davutoglu v posledních měsících hlavním vyjednávacím partnerem v rámci řešení migrační krize. Hrozící komplikace ve vztazích s EU kvůli Davutogluově odchodu naznačil již ve středu na internetu bývalý švédský ministr zahraničí Carl Bildt, podle něhož důvěryhodnost turecké cesty do EU stojí a padá s nynějším tureckým premiérem.