"Bylo rozhodnuto o tom, že Hagia Sofia… se opět otevře k modlitbám," uvedl Erdogan v prohlášení zveřejněném na twitteru. Prezident také oznámil, že v souvislosti se soudním verdiktem dnes po 20:00 SELČ vystoupí s projevem.

Plány na chystanou přeměnu budovy z 6. století, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, vzbudily vlnu kritiky, k níž se přidaly například Spojené státy nebo představitelé pravoslavné církve. Krok se nelíbí ani samotné Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Řecko rozhodnutí označilo za "otevřenou provokaci".

Trosky boeingu letu MH17 sestřeleného na východě Ukrajiny.
Nizozemsko zažaluje Rusko kvůli sestřelení letadla nad Donbasem

Nejvyšší správní soud rozhodoval o stížnosti sdružení, které si říká Asociace pro ochranu náboženských základů, historických monumentů a životního prostředí. To tvrdilo, že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934, které v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka změnilo mešitu na muzeum, bylo protiprávní. Sdružení u soudů usilovalo v posledních 15 letech o zrušení rozhodnutí z roku 1934 opakovaně, uspělo až nyní, a to navzdory postoji prokuratury, která měla za to, že někdejší rozhodnutí vlády bylo legální.

Monumentální chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. O jeho přeměně na mešitu uvažovala Erdoganova vláda delší dobu, podle komentátorů zřejmě s cílem zajistit si větší podporu tureckých islamistů a nacionalistů, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole.

Znepokojené UNESCO 

Organizace UNESCO, na jejímž seznamu kulturního dědictví Hagia Sofia figuruje od roku 1985, vyjádřila v několika dopisech turecké vládě znepokojení ohledně plánovaných změn a vyzvala už dříve Ankaru k dialogu před jakýmkoli rozhodnutím, které by změnilo charakter památky. Organizace OSN upozornila, že chrám je na jejím seznamu veden jako muzeum a že Ankara proto musí zajistit, aby zůstala "zachována výjimečná univerzální hodnota" tohoto místa. Jakékoli změny musí turecká vláda této organizaci OSN předem nahlásit, citovala ve čtvrtek agentura Reuters zdroj z UNESCO.

Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ve čtvrtek uvedl, že i v případě přeměny chrámu na mešitu zůstane zachován charakter stavby jako památky světového dědictví. "Otevření chrámu Hagia Sofia modlitbám nebude bránit návštěvám turistů v této památce," citovala Kalina agentura Anadolu. "Všechny naše velké mešity, jako je Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou dál otevřené jak návštěvníkům tak věřícím," dodal s odkazem na další mešity v Istanbulu.

Poničená katedrála Notre-Dame
Skleník na střeše neuspěl. Francie už ví, jak bude vypadat opravený Notre-Dame

Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolský patriarcha Bartoloměj prohlásil, že přeměna chrámu ve svatostánek rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. Proti se staví také Řecko, dlouholetý rival Turecka. Řecká ministryně kultury Lina Mendoniová dnes uvedla, že krok Turecka je "otevřenou provokací" a že znehodnocuje ekumenickou hodnotu památky.

Podle některých komentátorů změna chrámu na mešitu Erdoganovu voličskou základnu příliš neovlivní, prezidentské a parlamentní volby se navíc v Turecku konají až v roce 2023. "Bude to vítězství pro Erdogana a islámské hnutí…ale nemyslím, že se by tím Erdoganovi rozšířila jeho voličská základna," řekl serveru Ahval profesor Berk Esen z ankarské univerzity. Dodal, že například pro mladé voliče to není vůbec důležitá otázka, více je zajímají pracovní příležitosti a ekonomický růst.