V aktuální situaci zintenzivňovaných vojenských operací proti samozvanému Islámskému státu (IS) stojí za to zdůraznit jednu důležitou, ale dosud nedoceněnou skutečnost. Často i velmi rozdílní pozorovatelé se dnes shodnou na zvláštním paradoxu: jsou to dlouhodobí klíčoví spojenci Západu na Blízkém východě, kdo pomáhal či možná ještě pomáhá IS, ačkoliv jde o největší současnou bezpečnostní hrozbu pro daný region, Evropu a vlastně celý svobodný, rozuměj liberálně demokratický a multikulturně tolerantní svět.

I ty, Erdogane?

Kdo sponzoruje Islámský stát?Týdeník Ekonom s odvoláním na BBC napsal, že do Turecka proudí část ukořistěné ropy, která tvoří jeden z hlavních příjmů financující řádění IS.
Z Turecka (respektive přes jeho východní hranici) zase podle řady zdrojů putovaly zbraně, peníze i zahraniční posily pro syrské povstalce, včetně těch z IS. Komplicem islamistických teroristů jsou přitom zřejmě i oficiální kruhy v Ankaře. Podle britského deníku Guardian vědí ve Washingtonu i v Londýně o vazbách mezi vedoucími představiteli Islámského státu a některými tureckými činiteli. Také samotný turecký tisk poodhalil propojení mezi IS a tureckou tajnou službou MÍT.

Rovněž český expert na Turecko Tomáš Kaválek hovoří výslovně o „turecké vládě" jako o té straně syrského konfliktu, která záměrně dlouhou dobu „tolerovala aktivity IS na svém území". Islámský stát tedy mohl ještě donedávna považovat Turecko za svou „logistickou základnu, bezpečné útočiště a místo pro rekrutaci".
Patrick Cockburn, zkušený novinář a specialista na Blízký východ, tvrdí, že k rozmachu IS včetně jeho územní expanze zásadně přispěly také peníze od Saúdů a z Kataru.

Podle zdrojů amerického týdeníku Newsweek se tyto dary pohybovaly v řádech desítek milionů dolarů. Uvedené prostředky měl IS přijímat ze soukromých, ale i vládních zdrojů v Saúdské Arábii, Kataru a Kuvajtu. Jako donory zmiňuje časopis jak blíže neupřesněné byznysmeny, tak i členy královských rodin vládnoucích v monarchiích Perského zálivu.

Zejména Rijád navíc neposkytuje pouze finanční, nýbrž i lidské zdroje – občané Saúdské Arábie patří mezi nejpočetnější kontingenty zahraničních dobrovolníků, kteří bojují proti syrské vládě, a to i v řadách jednotek IS či dalších džihadistických skupin.

Hrát na všechny strany

Saúdská Arábie, Katar i Turecko zároveň tvoří i součást mezinárodní koalice, která proti Islámskému státu bojuje především leteckým bombardováním. V politice by to však nebylo poprvé, kdy někteří aktéři hrají více či méně dvojí hru.

Zejména Saúdové vědí, že si to mohou dovolit. Ačkoliv lze Rijád za mnohé kritizovat, USA i EU jsou k vůdčí monarchii v Perském zálivu tradičně shovívavé (v poslední době například – na rozdíl od OSN – jasně neodsoudily ani hromadnou popravu 47 údajně zločinných politických oponentů).

Saúdský sponzoring radikálního islámu, ba i terorismu je veřejným tajemstvím, stejně jako to, proč na něj dosud nepřišla silná západní reakce. Pro elity jsou prostě důležitější obchody. Politické i ekonomické. Washington podle všeho momentálně žije prodejem tisíců „chytrých bomb," za které nákupčí v Rijádu zaplatí přes miliardu dolarů. USA potřebují Saúdskou Arábii i jako pomocníka ve svém tlaku na Moskvu. Dokud Rijád přispívá k udržení nízkých cen ropy, ruský rozpočet krvácí a Putinův režim se musí soustředit na domácí problémy spíše než na ambice v zahraničí.

Ani Kataru nehrozí, že upadne v nemilost Západu. Například americký kolos Boeing chce aktuálně zemi dodat blíže nespecifikovaný počet letadel F-15. Katar se také dál připravuje na světový šampionát ve fotbale v roce 2022, navzdory opakovaně odhalenému vykořisťování dělníků na stavbách stadionů.

Vítězství v partii se Západem si připíše i Turecko. Stále autoritativnější Erdoganův režim vymámil na EU velké finanční injekce a politické ústupky výměnou za slib, že milostivě zajistí své hranice a nenechá turecké pašerácké gangy, aby Evropu zaplavovaly uprchlíky (některé z nich má i přebírat zpět, ale až od června 2016) z brutální blízkovýchodní války, kterou Ankara sama přiživovala.

Lukáš Kantor, interní doktorand katedry mezinárodních vztahů FSV UK

Celý článek najdete v aktuálním čísle týdeníku Dotyk. 

Stáhněte si týdeník Dotyk zdarma do svého tabletu či smartphonu v App Store, Google Play , na Amazonu  či v Microsoft Store. 

Týdeník Dotyk