"Rusko stáhlo některé síly, ale jejich významná část u ukrajinských hranic zůstává," uvedl Blinken podle agentury Reuters na společné tiskové konferenci se Zelenským. "Rusko má kapacitu v krátké době podniknout agresivní kroky, pokud se k tomu rozhodne," dodal a Moskvu podle agentury AFP vyzval, aby ukončila "agresivní akce". Blinken rovněž prohlásil, že Spojené státy stále aktivně hledají způsob, jak zvýšit svou podporu Ukrajině v otázce bezpečnosti.

Podle ukrajinského prezidenta hrozba ze strany Ruska proti Ukrajině trvá. "Považujeme (snižování počtu ruských vojáků) za příliš pomalé, hrozba proto přetrvává," sdělil Zelenskyj. Podle ruské agentury Interfax rovněž uvedl, že podél hranic s Ukrajinou je asi 75 tisíc ruských vojáků s vojenskou technikou. Naše rozvědka a naše armáda zaznamenaly jen 3500 vojáků, kteří se začali stahovat a opustili území okupovaného poloostrova Krym, uvedl Zelenskyj.

Zelenskyj dnes také vyzval NATO, aby posílilo svou vojenskou přítomnost v regionu, a požádal Spojené státy, aby na červnovém summitu Severoatlantické aliance podpořily snahu Kyjeva připojit se k Akčnímu plánu členství v NATO.

Situace na východě země, kde už sedmým rokem pokračuje konflikt Kyjeva s proruskými separatisty, se v poslední době vyostřila. Kyjev a separatisté se navzájem obviňují z čím dál častějšího porušování klidu zbraní a z potyček. Podle Ukrajiny od začátku roku separatisté zabili 34 ukrajinských vojáků. Rusko zároveň nedávno posílilo stavy vojsk u hranic s Ukrajinou, což vyvolalo obavy Kyjeva i Západu z eskalace konfliktu. Kreml tvrdil, že jde o vojenská cvičení. Ruský ministr obrany minulý měsíc oznámil, že nařídil návrat vojáků do posádek.

Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba v rozhovoru se CNN tlumočil své obavy, že Rusko usiluje o "plíživou anexi" vod Azovského moře, které podle ujednání z roku 2003 mají sdílet jak Rusko, tak Ukrajina. Rusko v dubnu ohlásilo, že kvůli vojenským cvičením až do října 2021 uzavře pro armádní a státní lodě plavící se pod jinou než ruskou vlajkou část Černého moře u Kerčského průlivu, který ho spojuje s Azovským mořem. Ukrajinské ministerstvo v reakci na toto rozhodnutí uvedlo, že regulovat pohyby v těchto vodách přísluší ve skutečnosti Ukrajině a že Rusko porušuje právo na svobodnou plavbu v mezinárodních vodách úžiny, garantované úmluvou OSN o mořském právu.

Blinken do Kyjeva zavítal jako první vysoce postavený představitel Spojených států od ledna, kdy se ujal úřadu demokratický prezident Joe Biden. "Jsem zde z velmi prostého důvodu, a sice, abych jménem prezidenta Bidena znovu potvrdil náš závazek ve prospěch ukrajinské suverenity, územní celistvosti a nezávislosti," prohlásil šéf americké diplomacie po setkání s Kulebou.

Podle AFP Blinken řekl, že Spojené státy jsou připraveny pomoci Ukrajině s "posílením demokracie, budováním institucí a uspíšením protikorupčních reforem". Po řešení korupce na Ukrajině Západ volá už delší dobu. Americké ministerstvo zahraničí minulý týden vyjádřilo znepokojení nad krokem ukrajinské vlády, která se rozhodla odvolat šéfa energetické společnosti Naftogaz Andrije Koboleva, jenž byl podle agentury AP nakloněn reformám.

Tím, že Blinken zamířil na Ukrajinu poměrně brzy po nástupu nové americké administrativy a ještě před cestou do Ruska, vyslala americká diplomacie signál, že Ukrajina je pro vládu prezidenta Bidena v zahraniční politice jednou z priorit, uvedla AP. Zároveň však podle ní nebylo jasné, co konkrétního návštěva přinese.

V Kyjevě podle agentury panovala velká očekávání - například v podobě silné podpory pro vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance nebo dodávek vojenského vybavení. "Ukrajina potřebuje silný signál týkající se evropských a euroatlantických vyhlídek," uvedl Zelenskyj v pondělí na twitteru s odkazem na snahu Kyjeva rozšířit řady členských zemí NATO a Evropské unie. "Odkládání této otázky na 'později', 'jednoho dne', 'v příštích deseti letech' musí skončit," doplnil.

Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu. Západ odpověděl sankcemi. Velké boje na východě Ukrajiny, které si dosud vyžádaly více než 14 tisíc životů, utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa.