Stroj měl namířeno z Barentsburgu, druhého největšího špicberského sídla, na nedalekou opuštěnou těžařskou kolonii Pyramiden, která je dnes především turistickou atrakcí. Tragický let skončil v hloubce 209 metrů pod hladinou ledových vod.

Do pátrání se zapojilo několik lodí, dvě norské helikoptéry a dánské letadlo. Záchrannou akci ztěžovala skutečnosti, že před pádem ani těsně po něm se nepodařilo se zmizelou helikoptérou navázat žádný kontakt. Vrak nakonec objevila malá robotická ponorka.

Příčina havárie není dosud vyjasněna. V osudný den však v oblasti kvůli sněžení a brzy přicházející noci panovala mizerná viditelnost. Podle místního ruského generálního konzula Vjačeslava Nikolajeva patřil stroj uhelné společnosti Arktikugol a byl běžně používán pro přepravu horníků mezi Barentsburgem a Longyearbyenem, hlavním městem ostrovů.

Špicberky jsou od 20. let 20. století nejsevernější výspou Norského království. Na území jen o málo menším než Česká republika však kvůli nehostinným přírodním podmínkám trvale žijí méně než tři tisíce obyvatel. Signatáři Špicberské dohody z roku 1920, mezi které patřilo i Československo, mohou rovným dílem využívat nerostného bohatství ostrovů. Proto se zde také mohli usadit Rusové, kteří vybudovali jak Barentsburg, tak Pyramiden.