Oskar Gröning, přezdívaný „účetní z Osvětimi“, působil ve vyhlazovacím koncetračním táboře jako jeden z dozorců SS a pomáhal například při třídění věcí zavražděných Židů nebo při takzvané selekci, kdy se rozhodovalo, kteří Židé budou posláni do plynové komory a kteří na nucené práce. Jeho úkolem také bylo zajistit a přepočítat všechny peníze odebrané vězňům a odeslat je na SS velitelství do Berlína.

V červenci 2015, kdy mu bylo 94 let, ho za to německý soud odsoudil ke čtyřem letům vězení. Podle soudu totiž napomáhal hladkému fungování německé smrtelné mašinerie, čímž se spoluprovinil na smrti nejméně 300 tisíc lidí. 

Gröning sice uznal svou "morální spoluvinu", proti rozsudku se ale odvolal. Odkazoval se mimo jiné na svůj vysoký věk, který mu údajně brání trest nastoupit. Krajský soud v severním Německu ale dnes jeho odvolání zamítl a uvedl, že Gröning je schopen svůj trest vykonat. Soud však odmítl odpovědět na otázku, kdy bude muset bývalý dozorce nastoupit do vězení. Informuje o tom agentura DPA.

Gröningův právní zástupce Hans Holtermann DPA sdělil, že stále ještě existují možnosti, jak zabránit tomu, aby jeho klient musel za mříže, přičemž zmínil například podání stížnosti k Ústavnímu soudu.

Gröningův případ byl mimořádný v tom, že sedmdesát let po spáchání holokaustu byl poprvé někdo, kdo sice nerozhodoval o životě a smrti vražděných vězňů, ale tím, že se na chodu tábora smrti bez výhrad podílel, se choval jako spolupachatel. V Osvětimi-Birkenau bylo během druhé světové války zavražděno víc než milion lidí, většinou Židů.

Gröning vstoupil do Waffen-SS dobrovolně ve svých 21 letech ještě před nástupem do Osvětimi, kde působil od roku 1942. V předválečném Německu pracoval jako bankovní úředník.