Představitelé obou stran se také domluvili, že 26. dubna v jihosúdánském městě Džuba obnoví mírové rozhovory. LRA nechvalně proslula masakry civilistů, mrzačením obětí a únosy tisíců dětí, z nichž se stávali noví bojovníci či sluhové a sexuální otroci rebelů. Dvacetiletý konflikt si vyžádal desetitisíce mrtvých a vyhnal téměř dva miliony lidí z domovů do uprchlických táborů.

Podpisu dohody byl přítomen i vůdce LRA Joseph Kony a vyjednávač Kampaly, ministr vnitra Ruhakana Rugunda. "Upřímně věřím, že toto je cesta k míru v Ugandě," prohlásil bývalý mosambický prezident Joaquim Chissano, který byl prostředníkem jednání.

Na základě dohody mají povstalci LRA nyní šestitýdenní lhůtu na to, aby se shromáždili na daném místě u hranice s Kongem, kde budou pod ochranou a stálým dohledem, dokud nebude podepsána širší mírová dohoda.

Navzdory optimistickým prohlášením ale obě strany přiznaly, že proces směřující ke konečné mírové dohodě komplikují obvinění z válečných zločinů, která Mezinárodní trestní soud (ICC) vznesl proti Konymu a dalším čtyřem velitelům LRA. Kony se z obav před zatčením a vydáním do Haagu objevuje na veřejnosti zřídkakdy.

LRA je fundamentalistická povstalecká skupina, která chtěla v Ugandě nastolit vládu podle křesťanského desatera. Od roku 1986 vedla proti vládě prezidenta Yoweriho Museveniho partyzánskou válku. Útočila i ze základen v jižním Súdánu a východním Kongu, takže destabilizovala rovněž tamější situaci.

Mírové rozhovory byly zahájeny loni v červenci v Džubě a v srpnu byla podepsána první dohoda o příměří. V lednu se však jednání dostala do slepé uličky. Důvodem byla vzájemná nedůvěra a obviňování z porušování příměří.