Ankety mezi voliči favorizují již od počátku roku 2017 stranu Všeukrajinské sdružení bývalé premiérky Julije Tymošenkové. Ta přitom již v minulosti ohlásila kandidaturu na prezidentku a podle aktuálních průzkumů má velkou naději na vítězství.

Vládní strana Lidová fronta, jejímž předsedou je bývalý ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, ztratila podle agentur veškerou důvěru obyvatel. Od začátku roku 2016 nepřekročily její preference dvě procenta a dotazníky z letošního roku již stranu vůbec nenabízejí. O mnoho lépe si nevede ani Blok Petra Porošenka, který podporuje mezi čtyřmi a čtrnácti procenty dotazovaných.

Neobvyklý volební model

Ukrajinský politický systém je jednokomorový, přičemž jediným zákonodárným orgánem v zemi je parlament, takzvaná Verchovna Rada Ukrajiny. Ta má 450 členů a pro získání většiny je tak potřeba 226 křesel.

Volební systém přitom nepatří k nejjednodušším. Polovinu poslanců totiž občané volí přímo ve 225 volebních obvodech, obdobně jako je tomu v českých volbách do senátu. Druhá polovina vzejde z klasického volebního systému, kdy strany získají křesla poměrně podle podílu získaných hlasů.

Vinou systému tak může docházet k paradoxním situacím, jako například v předchozích volbách roku 2014. Podle podílu hlasů se vítězem voleb stala Lidová fronta Arsenije Jaceňuka se ziskem 22,1 procenta. Nejvíce křesel v parlamentu (138, o 57 více než Lidová fronta) však získal Blok Petra Porošenka, který obdržel o tři desetiny procenta hlasů méně.

Volby výrazně ovlivní situace v oblastech Doněcku a Luhansku, které jsou pod kontrolou pro-Ruských separatistů. Volební místnosti se neotevřou v 27 obvodech a nový parlament tak bude mít pouze 423 členů.

Povolební situace

Dohodu o koalici uzavřely v prosinci 2014 obě nejsilnější strany - Lidová fronta a Blok Petra Porošenka – ke kterým se připojily také strany Svépomoc (předseda Andrij Sadovyj), Radikální strana Oleha Ljaška a Všeukrajinské sdružení v čele s Julijí Tymošenkovou. Premiérem se znovu stala dosavadní hlava vlády Arsenij Jaceňuk.

V září následujícího roku vládní koalici opustila Radikální strana Oleha Ljaška, která se tak rozhodla protestovat proti změnám ukrajinské ústavy, které by snížily centralizaci a svěřily větší moc do rukou jednotlivých částí země, včetně těch kontrolovaných separatisty.

Hrojsmanova vláda

Počátek roku 2016 se nesl v duchu rozkladu vládnoucí skupiny politických stran. V únoru rezignoval ukrajinský ministr financí Aivaras Abromavičius, podle kterého kabinet odmítá reálně bojovat proti korupci. Krátce poté z koalice vystoupilo Všeukrajinské sdružení a následně také Svépomoc.

Premiér Jaceňuk proto v dubnu 2016 podal demisi vlády. Novým premiérem byl na základě doporučení prezidenta Petra Porošenka zvolen teprve 38letý Volodymyr Hrojsman, který se stal historicky nejmladším šéfem ukrajinské vlády. Vznik menšinového kabinetu koalice Lidové fronty a Bloku Petra Porošenka umožnily hlasy stran Obnova a Vůle lidu.

Hrojsman se v projevu krátce po zvolení zavázal, že bude tvrdě bojovat proti korupci a pracovat na vytvoření bližších vztahů s Evropskou unií, která všudypřítomnou ukrajinskou korupci dlouhodobě kritizuje. Premiér, který je mimo Ukrajinu prakticky neznámou postavou, je často považován za chráněnce prezidenta Porošenka.

Co říkají průzkumy?

Předvolební ankety mezi voliči nenabízejí žádné jednoznačné výsledky, ačkoli jsou v nich patrné opakující se trendy. Největší podporu má dlouhodobě Všeukrajinské sdružení Julije Tymošenkové. Jeho preference se však pohybují v rozmezí od 14 do 24 procent. Od počátku roku 2018 získalo v průzkumech průměrně 18,8 procenta hlasů.

Nejsilnější konkurencí Všeukrajinského sdružení je pravděpodobně Opoziční blok pod vedením Jurije Bojka, který během roku 2018 nasbíral průměrně 11,3 procenta hlasů. Stále větší podporu však získává Občanská opozice Anatolije Hrycenka s průměrným ziskem 11,1 procenta. Právě Hrycenko je přitom jedním z možných kandidátů na prezidenta a podle průzkumů největším konkurentem Tymošenkové.

Větší počet hlasů než vládnímu Bloku Petra Porošenka (průměrně 9,5 procenta) přisuzují ankety i Radikální straně Oleha Ljaška a straně Pro život Vadima Rabinoviče (shodně 9,7 procenta). Na preferencích strany se kromě korupčních skandálů podepsala i rezignace populárního Vitalije Klička. Bývalý boxer byl předsedou strany od srpna 2015, avšak v květnu 2016 se funkce vzdal, aby mohl zůstat starostou města Kyjeva.