OBĚTI. Podle ukrajinským ministerstvem dosud zveřejněných informací je počet civilních obětí několik tisíc. OSN mluví ke konci července o nejméně 5327 zabitých civilistech, včetně dětí, a více než sedmi tisících zraněných civilistů. Reálná čísla se ale mohou lišit a jsou pravděpodobně mnohem vyšší. Podle Kyjeva je od počátku invaze zajatých či zabitých ruských vojáků přes 50 tisíc, ani toto číslo se ale nedá přesně ověřit. Naopak zabitých ukrajinských vojáků je dle Moskvy přes 23 tisíc, dle Kyjeva kolem 10 tisíc. 

KDE SE BOJUJE. Nejtvrdší boje a ostřelování zažívají aktuálně lidé na Donbasu. Bojuje se zejména ve městech na východě Ukrajiny - v Doněcku, Luhansku, Mykolajivské a Charkovské oblasti. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského a zahraničních agentur může jít o rozhodující boje v celé válce, zároveň ale také mohou trvat i celé roky. Ruské bomby a rakety ale stále dopadají také na další ukrajinská města, v červenci se jejich terčem stalo například město Vinnycja či nákupní centrum v Kremenčuku. Ruské námořnictvo zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy a odřízlo zemi od mezinárodního námořního obchodu. Ruské síly také mají pod kontrolou Záporožskou jadernou elektrárnu. Naopak Kyjevská oblast je od počátku dubna opět pod kontrolou Ukrajiny.

RUSKÉ PLÁNY. Po neúspěšném pokusu o dobytí Kyjeva na jaře se ruské jednotky začaly soustředit na oblast Donbasu. Podle vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova z poloviny července ovšem už Moskvě nyní nejde pouze na Luhanskou a Doněckou oblast. Podle Lavrovových slov má Rusko zájem třeba o Chersonskou či Záporožskou oblast, což jsou místa, které má nyní Moskva pod kontrolou nebo se o ně bojuje. 

VÁLEČNÉ ZLOČINY. Konflikt na Ukrajině provázejí informace o válečných zločinech, které v okupované zemi páchá ruská strana. Ukrajinská prokuratura uvedla, že od počátku války eviduje nejméně 7 tisíc válečných zločinů, kromě cíleného zabíjení a mučení civilistů například znásilňování žen. Už ve středu 16. března Mezinárodní soudní dvůr nařídil Rusku zastavit vojenskou invazi, to ale zůstalo bez odezvy. V červnu Kyjev oznámil, že se zatím podařilo identifikovat přibližně šest stovek osob podezřelých z páchání válečných zločinů. 

NOVÁ SREBRENICA. Jedním z nejvýraznějších válečných zločinů se stala zvěrstva, která spáchaly ruské vojenské jednotky v Kyjevské oblasti. Poté, co k víkendu 2. a 3. dubna dobyly zpět ukrajinské jednotky Kyjevskou oblast, se z tamních měst začaly objevovat četné snímky civilistů, které měly povraždit ruští vojáci. Ukrajinská strana mluví o nové Srebrenici, prokuratura uvedla, že bylo zabito minimálně 1300 lidí, odhaleno bylo podle ukrajinské strany několik masových hrobů. Symbolem zvěrstev v Kyjevské oblasti se stalo město Buča. Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v tomto městě vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil činy ruských vojáků v oblasti za genocidu. Rusko nařčení odmítá. 

TRAGICKÝ OSUD MARIUPOLU. Dalším ze symbolů války se stal strategický přístav Mariupol. Ruští okupanti a ukrajinští obránci o něj svedli tvrdé boje, Rusko nakonec město dobylo. Ve městě, počtem obyvatel odpovídajícím zhruba Brnu, bylo podle ukrajinské strany ostřelováním poškozeno nebo zničeno přes 95 procent budov.

JEDNÁNÍ NA MRTVÉM BODU. Po setkání ukrajinské a ruské strany 28. a 29. března v Turecku se hovořilo o zvratu v jednáních, jehož důkazem mělo být i stažení ruských vojsk od ukrajinského hlavního města. Nakonec se ovšem žádný zlom nekonal, celou situaci navíc zkomplikovalo objevení těl civilistů v Kyjevské oblasti. V úterý 12. dubna ruský prezident Putin řekl, že se jednání ocitla na mrtvém bodu. Další jednání probíhají pouze na úrovni expertních týmů, nikoli na úrovních nejvyšších. Ukrajinští představitelé v polovině května zopakovali, že nepřistoupí na ztrátu jakéhokoliv území.

REAKCE USA. Americký prezident Joe Biden 26. března prohlásil, že Putin nemůže zůstat u moci, ke 13. dubnu pak uvedl, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Jeho manželka, Jill Bidenová, pak o Dni matek navštívila Užhorod, kde se setkala s Ukrajinkami, které vyhnala z domovů válka, i s ukrajinskou první dámou Olenou Zelenskou. V červenci naopak Zelenská přijela do Washingtonu, kde se setkala s prezidentským párem a vystoupila i před Kongresem. USA zatím na Ukrajinu poslaly vojenskou pomoc v hodnotě přes 6 miliardy dolarů. Rusko opakovaně obviňuje USA, že pomáhají Ukrajině v boji. Washington to odmítá a tvrdí, že Ukrajině dodává pouze peníze, zbraně a vojenské vybavení, a zpravodajské informace, přímo do bojů se ale nezapojuje.

REAKCE NATO. V souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině zástupci Severoatlantické aliance prohlásili, že posilní svoji přítomnost ve státech v okolí Ukrajiny. Zástupci Aliance ve čtvrtek 24. března schválili, že ve čtyřech zemích - na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, budou působit čtyři bojové skupiny celkem o 40 tisících vojácích. Na Slovensko se již bojová skupina, kterou z velké míry tvoří i čeští vojáci, přesunula. Mnohé členské státy NATO, výrazně Česká republika, Slovensko či Polsko, ale i další, posílají na Ukrajinu zbraně - i těžkou vojenskou techniku. V květnu oficiálně podaly žádost o vstup do NATO Švédsko a Finsko.

CÍL: ZABÍT PREZIDENTA. Prezident Volodymyr Zelenskyj navzdory tomu, že je pro ruské jednotky podle svých slov hlavním terčem, zůstává na Ukrajině. Ukrajinskou hlavu státu oceňují komentátoři z celého světa za jeho odvahu i politickou zručnost. 

UPRCHLICKÁ VLNA. Podle OSN opustilo od začátku ruské invaze své domovy více než jedenáct milionů Ukrajinců, více než šest milionů z nich pak zamířilo do zahraničí. S vývojem bojů se sice část lidí na Ukrajinu ze sousedních zemí vrátila, přesná čísla ale nejsou známa.

ODSTŘIŽENÉ RUSKO. Rusko bylo po rozhodnutí EU, Velké Británie, Kanady a USA odstřiženo od globálního bankovního systému SWIFT. Rubl klesl na historické minimum. Na stát je rovněž uvalena řada dalších ekonomických sankcí. Podle některých odborníků je Rusko na pokraji ekonomického kolapsu. Rusku přestaly svoje služby poskytovat rovněž velké soukromé firmy, mezi nimi Mastercard, McDonald´s, Ikea a další. Na lidi v okolí Vladimira Putina i část ruských oligarchů jsou v zemích EU, USA a Velké Británii uvaleny sankce.

KYBERNETICKÝ BOJ. Vstup ruských jednotek na území Ukrajiny provázel i kybernetický útok na ukrajinské instituce a média. Mezinárodní hackerská skupina Anonymous vyhlásila Rusku kybernetickou válku. Už dříve z provozu vyřadila například stránky ruské FSB. Rusko se podle některých zdrojů chystá na odpojení od světového internetu, čímž by hackerským útokům zamezilo. Obyvatelé by zároveň neměli přístup k zahraničním serverům. Aktuálně už Rusko například zablokovalo přístup k sociálním sítím jako Facebook a Instagram.

ZINTENZIVNĚNÍ PROPAGANDY. Vzhledem k pomalému vojenskému postupu na Ukrajině Kreml zintenzivnil proválečnou propagandu v Rusku. O nutnosti války se povinně učí děti ve škole, Ukrajinci jsou představováni jako neonacisté. V zemi byly rovněž zablokovány weby nezávislých médií. Mnozí Rusové končí za účast na protiválečných protestech v poutech. V pátek 18. března vystoupil prezident Putin na obří manifestaci v Moskvě, kde obhajoval invazi na Ukrajinu, kterou nadále nazývá "speciální operací". Symbolem ruské invaze se stalo písmeno Z.

RUSKÉ ARGUMENTY. Prezident Vladimir Putin při ohlášení invaze na Ukrajinu argumentoval tím, že Rusko koná v zájmu obyvatel Doněcka a Luhanska. „Invazi označil za speciální operaci na podporu lidových republik na Donbasu,“ citovala agentura AP. Putin rovněž tvrdí, že se zemi snaží "denacifikovat". Ruští představitelé, například ministr zahraničí Sergej Lavrov, navzdory četným důkazům o útocích na civilní cíle nadále tvrdí, že ruské jednotky ostřelují pouze vojenské cíle. Putin 12. dubna uvedl, že invaze na Ukrajinu byla nutná a tato slova zopakoval i při oslavě konce 2. světové války v Evropě, při vojenské přehlídce v Moskvě 9. května.