OBĚTI. Podle ukrajinským ministerstvem dosud zveřejněných informací je počet civilních obětí několik tisíc. OSN mluví o nejméně 3800 zabitých civilistech, včetně dětí. Reálná čísla se ale mohou lišit a jsou pravděpodobně mnohem vyšší. Pohřešováno je dle ukrajinských úřadů 16 tisíc lidí. Podle Kyjeva je od počátku invaze zajatých či zabitých ruských vojáků 26 300, ani toto číslo se ale nedá přesně ověřit. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v rozhovoru se stanicí Sky News až 7. dubna poprvé připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo značné ztráty.

KDE SE BOJUJE. Nejtvrdší boje a ostřelování zažívají aktuálně lidé na Donbasu. Bojuje se zejména ve městech na východě Ukrajiny - v Doněcku, Luhansku, Mykolajivské a Charkovské oblasti. Podle předpokladů ukrajinské armády i amerického Institutu pro výzkum války se Rusko chystá na ofenzivu, při které chce obsadit celou Chersonskou oblast. Ostřelovány jsou města Sumy či Černihiv, ruská vojska se soustředí na dobytí Severodoněcka. Podle informací agentury TASS z 22. dubna se Rusko chystá převzít kontrolu nad celým Donbasem a jižní Ukrajinou. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského i zahraničních agentur může jít o rozhodující boje v celé válce, zároveň ale také mohou trvat i celé roky. Ruské bomby ale stále dopadají i na další ukrajinská města, například i na Lvov na západě země. Ruské námořnictvo zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy a odřízlo zemi od mezinárodního námořního obchodu. Ruské síly také mají pod kontrolou Záporožskou jadernou elektrárnu. Ukrajinské jednotky naopak dobyly k 2. dubnu zpět celou Kyjevskou oblast.

BOJ V MARIUPOLU. Strategický přístav Mariupol je jedním z válkou nejvíce zasažených míst. Ruští okupanti a ukrajinští obránci o něj svedli tvrdé boje, nyní Rusko tvrdí, že celý přístav ovládá. Ve městě, počtem obyvatel odpovídajícím zhruba Brnu, bylo podle ukrajinské strany od začátku války ostřelováním poškozeno nebo zničeno přes 95 procent budov. Poslední baštou pod ukrajinskou kontrolou ve městě byly ocelárny Azovstal. K 18. květnu z nich byla evakuována velká část zraněných obránců. Rusko tvrdí, že se vzdali, Kyjev to popírá. Mariupol čelí humanitární krizi. Mariupolský starosta v úterý 12. dubna uvedl, že zabito mohlo být až 21 tisíc obyvatel města. Na rozdíl od jiných ukrajinských měst je z Mariupolu velmi složitý odjezd civilistů a ve městě podle odhadů britského ministerstva obrany stále zůstává uvězněných zhruba 100 tisíc lidí. Podle Kyjeva Rusové v Mariupolu spáchali a páchají ještě horší zločiny, než v Kyjevské oblasti.

NOVÁ SREBRENICA. Poté, co k víkendu 2. a 3. dubna dobyly zpět ukrajinské jednotky Kyjevskou oblast, se z tamních měst začaly objevovat četné snímky civilistů, které měly povraždit ruské jednotky. Ukrajinská strana mluví o nové Srebrenici, prokuratura uvedla, že bylo zabito minimálně 1300 lidí, odhaleno bylo podle ukrajinské strany několik masových hrobů. Symbolem zvěrstev v Kyjevské oblasti se stalo město Buča. Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v tomto městě vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Americký prezident Joe Biden nazval Vladimira Putina válečným zločincem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil činy ruských vojáků v oblasti za genocidu. Rusko nařčení odmítá, satelitní snímky ale dokazují, že mrtvoly civilistů se v ulicích objevily v době, kdy byla oblast pod ruskou kontrolou.

VÁLEČNÉ ZLOČINY. O válečných zločinech, páchaných na Ukrajině ruskými jednotkami, se ukrajinská strana vyjadřuje opakovaně. Ukrajinská prokuratura uvedla, že od počátku války eviduje nejméně 7000 válečných zločinů, kromě cíleného zabíjení a mučení civilistů například znásilňování žen. Už ve středu 16. března Mezinárodní soudní dvůr nařídil Rusku zastavit vojenskou invazi, to ale zůstalo bez odezvy. V neděli 10. dubna Kyjev uvedl, že již identifikoval přes 500 osob podezřelých z válečných zločinů. Jak napsala 12. května BBC, redaktoři stanice se dostali k záznamu z kamery, který ukazuje, jak ruští vojáci vraždí neozbrojené civilisty. Podle některých pozorovatelů se mohou válečné zločiny ještě zintenzivnit. Na Ukrajině mezitím začal vůbec první soudní proces s ruským vojákem, obviněným ze zastřelení neozbrojeného civilisty.

JEDNÁNÍ NA MRTVÉM BODU. Po setkání ukrajinské a ruské strany 28. a 29. března v Turecku se hovořilo o zvratu v jednáních, jehož důkazem mělo být i stažení ruských vojsk od ukrajinského hlavního města. Nakonec se ovšem žádný zlom nekonal, celou situaci navíc zkomplikovalo objevení těl civilistů v Kyjevské oblasti. V úterý 12. dubna ruský prezident Putin řekl, že se jednání ocitla na mrtvém bodu. Další jednání probíhají pouze na úrovni expertních týmů, nikoli na úrovních nejvyšších. Ukrajinští představitelé v polovině května zopakovali, že nepřistoupí na ztrátu jakéhokoliv území.

REAKCE USA. Americký prezident Joe Biden 26. března prohlásil, že Putin nemůže zůstat u moci. USA posílají Ukrajině vojenskou pomoc, její hodnota se blíží celkově 2 milionům dolarů. Ke 13. dubnu Biden prohlásil, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Jeho manželka, Jill Bidenová, pak o Dni matek navštívila Užhorod, kde se setkala s Ukrajinkami, které vyhnala z domovů válka, i s ukrajinskou první dámou Olenou Zelenskou. Rusko opakovaně obviňuje USA, že pomáhají Ukrajině v boji. Washington to odmítá a tvrdí, že Ukrajině dodává pouze peníze, zbraně a vojenské vybavení, a zpravodajské informace, přímo do bojů se ale nezapojuje.

REAKCE NATO. V souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině zástupci Severoatlantické aliance prohlásili, že posilní svoji přítomnost ve státech v okolí Ukrajiny. Zástupci Aliance ve čtvrtek 24. března schválili, že ve čtyřech zemích - na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, budou působit čtyři bojové skupiny celkem o 40 tisících vojácích. Na Slovensko se již bojová skupina, kterou z velké míry tvoří i čeští vojáci, přesunula. Mnohé členské státy NATO, výrazně Česká republika, Slovensko či Polsko, ale i další, posílají na Ukrajinu zbraně - i těžkou vojenskou techniku. Ve středu 13. dubna se objevila informace, že do NATO hodlají vstoupit Švédsko a Finsko. V květnu obě země oficiálně podaly žádost o vstup do NATO.

CÍL: ZABÍT PREZIDENTA. Prezident Volodymyr Zelenskyj navzdory tomu, že je pro ruské jednotky podle svých slov hlavním terčem, zůstává na Ukrajině. Podle informací, které zveřejnil list The Times, Zelenskyj jen za první týden války přežil nejméně tři pokusy o atentát. Ukrajinskou hlavu státu oceňují komentátoři z celého světa za jeho odvahu i politickou zručnost. 

UPRCHLICKÁ VLNA. Podle OSN opustilo od začátku ruské invaze své domovy více než jedenáct milionů Ukrajinců, pět milionu z nich pak zamířilo do zahraničí. Podle odhadu organizace to může v budoucnu být až deset milionů lidí. Například ale polské úřady k pondělí 11. dubna uvedly, že se příliš válečných uprchlíků z Ukrajiny začíná zpomalovat. V neděli 17. dubna dokonce poprvé od začátku války překročilo ukrajinsko-polskou hranici více lidí ve směru na Ukrajinu než opačně.

ODSTŘIŽENÉ RUSKO. Rusko má být po rozhodnutí EU, Velké Británie, Kanady a USA odstřiženo od globálního bankovního systému SWIFT. Rubl klesl na historické minimum. Na stát je rovněž uvalena řada dalších ekonomických sankcí. Podle některých odborníků je Rusko na pokraji ekonomického kolapsu. Rusku přestaly svoje služby poskytovat rovněž velké soukromé firmy, mezi nimi Mastercard, McDonald´s, Ikea a další. Na lidi v okolí Vladimira Putina i část ruských oligarchů jsou v zemích EU, USA a Velké Británii uvaleny sankce.

KYBERNETICKÝ BOJ. Vstup ruských jednotek na území Ukrajiny provázel i kybernetický útok na ukrajinské instituce a média. Mezinárodní hackerská skupina Anonymous vyhlásila Rusku kybernetickou válku. Už dříve z provozu vyřadila například stránky ruské FSB. Rusko se podle některých zdrojů chystá na odpojení od světového internetu, čímž by hackerským útokům zamezilo. Obyvatelé by zároveň neměli přístup k zahraničním serverům. Aktuálně už Rusko například zablokovalo přístup k sociálním sítím jako Facebook a Instagram.

ZINTENZIVNĚNÍ PROPAGANDY. Vzhledem k pomalému vojenskému postupu na Ukrajině Kreml zintenzivnil proválečnou propagandu v Rusku. O nutnosti války se povinně učí děti ve škole, Ukrajinci jsou představováni jako neonacisté. V zemi byly rovněž zablokovány weby nezávislých médií. Mnozí Rusové končí za účast na protiválečných protestech v poutech. V pátek 18. března vystoupil prezident Putin na obří manifestaci v Moskvě, kde obhajoval invazi na Ukrajinu, kterou nadále nazývá "speciální operací". Symbolem ruské invaze se stalo písmeno Z.

RUSKÉ ARGUMENTY. Prezident Vladimir Putin při ohlášení invaze na Ukrajinu argumentoval tím, že Rusko koná v zájmu obyvatel Doněcka a Luhanska. „Invazi označil za speciální operaci na podporu lidových republik na Donbasu,“ citovala agentura AP. Putin rovněž tvrdí, že se zemi snaží "denacifikovat". Ruští představitelé, například ministr zahraničí Sergej Lavrov, navzdory četným důkazům o útocích na civilní cíle nadále tvrdí, že ruské jednotky ostřelují pouze vojenské cíle. Putin 12. dubna uvedl, že invaze na Ukrajinu byla nutná a tato slova zopakoval i při oslavě konce 2. světové války v Evropě, při vojenské přehlídce v Moskvě 9. května.