Bezpečnost v Kyjevě posílí více než 30.000 vojáků ministerstva vnitra, řekl agentuře Reuters vysoký úředník ministerstva vnitra. Operaci označil za rutinní. Jejím cílem je "zajistit ochranu vládních budov a veřejného pořádku", dodal.

Prezident vede s premiérem Viktorem Janukovyčem mimo jiné spor o kontrolu nad jednotkami ministerstva vnitra, kterou se v pátek pokusil neúspěšně převzít. Sobotní jednání prezidenta s premiérem, které začalo se zpožděním, bylo odpoledne přerušeno, před 20.00 SELČ však bylo obnoveno.

Agentura AFP dopoledne s odvoláním na ministerstvo vnitra informovala, že se několik tisíc členů jednotek spadajících pod toto ministerstvo pokusilo i přes rozkaz svého ministra pochodovat na Kyjev. Ministerstvo je loajální k premiéru Janukovyčovi. Příkaz k jejich pochodu dal naopak velitel, který je věrný prezidentovi. Krátce poté mluvčí ministerstva sdělil, že jednotky byly zastaveny a dál nepochodují.

Ministr vnitra Vasyl Cuško přiznal, že tyto síly ve skutečnosti nemá pod kontrolou. Uvedl rovněž, že dnes hovořil s prezidentem. "Je třeba se uklidnit, k žádné silové konfrontaci nedojde," citovala jeho ujištění agentura Interfax.

 

Prezident Juščenko se v pátek pokusil převzít přímou kontrolu nad jednotkami ministerstva vnitra. Ministerstvo ale rozkazu neuposlechlo s odůvodněním, že Juščenkova snaha je nelegální a protiústavní. Premiér Viktor Janukovyč, se kterým vede hlava státu již řadu měsíců mocenský boj, prezidenta obvinil, že se chystá v jejich sporu použít sílu.

Evropská unie, Spojené státy a Rusko vyzvaly k řešení vnitropolitického sporu v zemi u jednacího stolu a bez násilí.

Předsedové parlamentů zemí Evropské unie, kteří se sešli na konferenci v Bratislavě, vyzvali představitele Ukrajiny, aby zklidnili napětí, které v zemi vládne už téměř dva měsíce. Někteří přímo naznačili, že ukrajinští politici mají větší zájem o moc nežli o dodržení demokracie.

Přijetí ukrajinských vůdců v Evropě po demokratických volbách bude záviset i na jejich dalším postupu. "Jde o to, jestli ve skupinách, které vzešly z demokratického zápasu, převládne vůle po moci a s tím související využívání jakýchkoliv nástrojů, anebo vůle občana po uspořádání klasickém, demokratickém," řekl předseda slovenského parlamentu Pavol Paška.

"Ukrajina dnes prožívá politickou krizi, jejíž příčinou je boj úřadu prezidenta o absolutní vládu," řekl na konferenci předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Oleksandr Moroz.

Napětí na Ukrajině vládne od počátku dubna, kdy prezident dekretem rozpustil parlament a vypsal předčasné volby. Rozpuštění zákonodárného sboru zdůvodnil tím, že premiér přetahuje poslance do svého tábora a uzurpuje si moc. Vyhlásil také předčasné volby, ale není schopen se s Janukovyčem dohodnout, kdy by se měly konat.

Juščenko, kterého vynesla k moci takzvaná oranžová revoluce v roce 2004, prohlašuje, že chce zemi přiblížit Západu a přivést do řad Evropské unie a NATO. Jeho trvalé spory s prorusky orientovaným premiérem Janukovyčem a politické zmatky vedou k velkému zklamání lidí a ke stále větší kritice.

Poslední krize mezi prezidentem a premiérem propukla ve čtvrtek, když prezident odvolal generálního prokurátora Svjatoslava Piskuna. V reakci na to obsadily budovu prokuratury zvláštní jednotky ministerstva vnitra, které měly podle rozkazu ministra Vasyla Cuška prokurátora chránit, aby mohl zůstat v úřadě. Ministr vnitra, Janukovyčův stoupenec, a prezident se vzájemně obviňují z překročení kompetencí a přípravy státního převratu.