Ukrajinský prezident Petro Porošenko rozhodnutí přivítal. "Pán uviděl boj ukrajinského lidu za nezávislost, vyslyšel naše modlitby a ocenil naši námahu. Autokefální ukrajinská církev tak definitivně ukončí imperiální iluze a šovinistické fantazie Moskvy,” cituje Porošenka agentura Reuters.

"Je to otázka naší nezávislosti, národní bezpečnosti a světové geopolitiky," dodal.

Patriarcha Filaret.
Kyjevský patriarcha Filaret: Putin je pod vlivem satana

Ruská církev zareagovala rozhořčeně. Rozhodnutí označila za zrádný plán. Podle ní se schyluje k novému schizmatu. Její lídr, patriarcha Kirill prohlásil, že by mohl zpřetrhat vazby s Konstantinopolí. „Nechceme žádné rozhodnutí, které by vedlo k hlubšímu rozdělení pravoslavného světa,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Na světě je přes 250 milionů ortodoxních věřících, v Rusku žije necelá třetina z nich.

Pravoslavné církve jsou v jednotlivých zemích takzvaně autokefální, což znamená, že nespadají pod jednu autoritu, na rozdíl od katolické církve, jejíž jasnou autoritou je papež. Pravoslavnou církev v každé zemi reprezentuje patriarcha. Ukrajinská pravoslavná církev ale byla po 300 let podřízena ruské. Postavení konstantinopolského metropolity Bartoloměje není v hierarchii srovnatelné s papežem, udělování církevní autonomie ale v pravomoci má.

Patriarcha Bartoloměj v Konstantinopoli (Istanbul) již dal dříve najevo, že by mohl dát k odtržení souhlas. Do Kyjeva poslal začátkem září dva své ambasadory, aby záležitost dali do pohybu. Argumentoval tím, že když moskevský patriarchát nad kyjevským převzal moc v roce 1686, mělo jít pouze o dočasné řešení.

Patriarcha Bartoloměj I.
Ruská pravoslavná církev hrozí svému rivalovi v Istanbulu. Kvůli Ukrajině

Podle německé komentátorky Reginy Elsnerové reakce Moskvy ukazuje, „že ruská pravoslavná církev nemá žádné páky odtržení zabránit“.

Ruská ortodoxcí církev má blízko ke Kremlu

Snaha o autokefálnost na Ukrajině proběhla v minulosti již několikrát. Moskva jim ale vždy zabránila.

Výraznější fragmentace církve na Ukrajině proběhla začátkem 90. let po rozpadu Sovětského svazu. V současné době existují na území Ukrajiny tři pravoslavné církve. Největší z nich je Ukrajinská pravoslavná církev, která byla do dnešního dne podřízena Ruské pravoslavné církvi, přesto ale měla značnou autonomii.

Další dvě církve se od Moskvy odtrhly, nebyly však uznány Konstantinopolí. Oficiální údaje o počtu věřících ale neexistují. Odhaduje se, že pod největší církevní organizaci spadá 10 tisíc farností, uvádí německá stanice Deutsche Welle. 

Církevní spor se odehrává na pozadí čtyřletého konfliktu mezi ukrajinskou vládou a Ruskem podporovanými povstalci na východní Ukrajině. Právě tento konflikt přiměl mnoho Ukrajinců odvrátit se od moskevských kněží. Rusko tak mezi mnohými Ukrajinci není považováno za bratrský národ, nýbrž za agresora. Ruská ortodoxní církev je navíc ve velmi těsném vztahu s Kremlem. Velkou roli také hrají vztahy mezi Moskvou a Konstantinopolí.

Jedná se tak o významný úspěch prezidenta Porošenka před prezidentskými volbami v březnu 2019.

Ruslan Boširov a Alexander Petrov (vpravo)
Další odhalení totožnosti. Druhý Rus z kauzy Skripal je údajně lékař GRU