Zatímco reportéry stanice BBC vedou do suterénu, je v dálce slyšet dunění ukrajinské protivzdušné obrany. Při sestupu dolů se jim naskýtá pohled na desítky zajatců, kteří se ve sklepních prostorách skrývají před ruským útokem. Jak novináři později zjišťují, je to jediná přestávka a rozptýlení z jinak monotónního drilu. 

Na území Ruska operují tajné ukrajinské jednotky. Ty mají za cíl škodit nepříteli na jeho území. Ilustrační snímek
Přísně tajná mise. Ukrajinští sabotéři popsali, jak rozvrací Rusko na jeho území

Ukrajinská armáda plánuje využít většinu Rusů pro výměny válečných vězňů. Jsou mezi nimi ovšem výjimky, které hodlá držet v zajetí kvůli podezření z možných válečných zločinů. 

Výměny vězňů se v současné válce na Ukrajině staly pravidelnou událostí a pro Kyjev je zásadní, aby i nadále pokračovaly. Podle posledních informací, které Ukrajina zveřejnila, už tímto způsobem během února zachránila 1762 mužů a žen. Jde o velice citlivé operace, jejichž vyřízení může údajně trvat i celé měsíce.

Práva zajatců loni porušovaly obě strany

Zpráva OSN o situaci v oblasti lidských práv minulý listopad odhalila, že ani jedna strana s vězni nezacházela, jak by měla. Z rozhovorů se zajatci z obou armád odborníci usoudili, že jak Ukrajina, tak i Rusko porušovali jejich lidská práva. Zadržené muže týrali, mučili a celkově s nimi špatně zacházeli.

Dozorci se proto snaží ukázat, že se už k vězňům chovají jako k lidem a loňská zpráva už není realitou, píše Watherhouse.

Při prohlídce si štáb všímá, že přibližně polovina Rusů je zraněná. Je ovšem vidět, že zdravotní péči jim vedení neodpírá. Většina z nich má obvázané ruce nebo nohy. Část z nich se navíc pohybuje s obtížemi. Jeden mladý muž reportérům po optání pohnutě líčí, jak při výbuchu granátu přišel o nohu. 

Zdroj: Youtube

Nesmí být vidět, ale mluvit můžou

Stráže se od Britů během prohlídky ani nehnou. „Byli nám všude za patami a bylo proto nepravděpodobné, že by vězni mohli mluvit bez zábran,” poukazuje Waterhouse. Většina mužů v zajetí si zakrývá bledé tváře. Snaží se tak uchránit svou identitu před kamerou.

Podle Ženevských úmluv ovšem nesmí být váleční zajatci ukazováni na veřejnosti. Záběry kamer jsou proto v takových případech rozmazané. Štáb ovšem získal povolení oslovit, koho chce, a požádat je o souhlas se zveřejněním jejich slov. 

Kdyby mě poslali zpátky na frontu, vrátil bych se sem

Jeden z bojovníků uvádí, že pracoval pro žoldnéřskou skupinu. Do tohoto zařízení ho dovezli před třemi dny poté, co se vzdal poblíž východního města Soledar. To minulý měsíc obsadily ruské síly. Jediné, co on i mnozí další chtějí, je dostat se domů. Jiní se na novináře místo odpovědi jen vzdorovitě dívají skelnýma očima, všímá si Waterhouse.

Děti během války na Ukrajině. Ilustrační snímek
Převýchova na Krymu. Rusko drží v zajetí tisíce ukrajinských dětí, tvrdí studie

Pohledem se střetl s jedním mužem z davu. „Doufám, že mě vymění a nebudu se muset vrátit do armády,“ svěřuje se mu. „Co když nebudete mít na vybranou?“ zeptal se Brit. 

Muž se na chvíli odmlčel a zamyslel se. „Pár nápadů mám. Také bych se mohl vrátit tak, že se dobrovolně vzdám,“ pokračuje. 

Vězni musí pracovat. Nemají na výběr

Zatímco štáb postupuje dál do zařízení, pomalu se blíží ke zvuku kompresorové vrtačky. Za rohem se zničehonic objevuje malá výrobní linka. Zajatci zde sestavují venkovní nábytek. Muži si dávají záležet, aby je novináři nemohli identifikovat a pracují s hlavou skloněnou. Sotva vzhlédli.

Dozorci vysvětlují, že má s vězeňským zařízením smlouvu místní firma. „Znamená to, že si mohou vydělat i nějaké peníze, které většinou utratí za cigarety a sladkosti,“ dodávají.

Většina Rusů nemá na výběr a pracovat musí, ať se jim to líbí nebo ne. Výjimkou jsou jen důstojníci. Ti jediní mají možnost odmítnout. 

Za oběd děkují v ukrajinštině

V době polední pauzy se Britové společně s vězni vydávají směrem k provizorní jídelně v nejvyšším patře budovy. Za oknem se během jídla v ledovém větru třepotá ukrajinská vlajka. 

Dva ruští vojáci hlídkují v administrativní oblasti Chersonvodokanal v Chersonu za ruské okupace, květen 2022.
Šokující svědectví: Zběhlý velitel Wagnerovců promluvil o brutalitě této skupiny

Na plastový tácek každý dostává kukuřičnou polévku, kus chleba, trochu salátu a misku s ječmenem a kouskem masa. 

Jí rychle a v tichosti. Jediný zvuk, který se místností ozývá, jsou tiché zvuky žvýkání a srkání polévky. Poté se stůl po stole zvedá v okamžiku dokonalé sehranosti. „Děkujeme za oběd!“ vykřikují unisono v ukrajinštině. 

Zajatcům pouští ukrajinské dokumenty

Jednou z aktivit, které zde vězni musí podstupovat, je povinné sledování televize. Dozorci jim pouští v ukrajinštině dokumenty o historii Ukrajiny. Zrovna pouští snímek o jižním městě Mariupol, které ruské síly během pár měsíců obléhání téměř srovnaly se zemí.

Waterhouse se ptá jednoho z mužů, zda dokumentu rozumí. „Už víceméně ano,“ odpovídá. „Považuji to za naučné,“ dodává. Bylo nepravděpodobné, že by v této situaci řekl něco nelichotivého, píše později. 

Je docela možné, že někteří Rusové povinnému televiznímu programu nerozumí. „A možná ani nechtějí,“ dodává Brit.

Jednou za dva týdny volají domů

Podle dozorců mají vězni možnost jednou za dva týdny zavolat komu chtějí. Pro rodiny v Rusku je to často první příležitostí jak se dozvědět, že jsou jejich synové v zajetí. „Kde jsi? Ptala jsem se na tebe půlky města!“ slyší novináři v telefonu matku jednoho mladíka. 

Syn jí rychle odpovídá. „Mami, počkej. Jsem v zajetí, nemůžu říct víc,“ utíná její litanii.

Ošetření raněného v rámci modelové situace
Dobrovolný zdravotník z Bachmutu: Řidiči sanitek tady zažívají peklo

Žena v telefonu mlčí. „U těch zatracenejch Ukrajinců?“ ptá se, načež propuká v hlasitý pláč. „To stačí, mami. Uklidni se,“ říká, když se k němu přibližuje strážný. „Nejdůležitější je, že jsem naživu a jsem zdravý,“ povzbuzuje ji na dálku.

Muži, kteří čekají až přijdou na řadu, stojí vedle sebe čelem ke zdi s rukama za zády před vstupem do místnosti. Hovory některých z nich zůstaly bez odezvy. Nezbývá jim než doufat v další úspěch za dva týdny a že je vyberou pro budoucí výměnu.