V malé kavárně 
v krymské metropoli Simferopol se sešla skupina Ukrajinců, aby sledovali vývoj událostí na Krymu a Ukrajině. Zatímco jejich ruští sousedé slaví připojení poloostrova k Rusku, oni plánují, že z Krymu odejdou.

„Jsme připraveni, sbaleni, můžeme odjet třeba zítra, když se rozhodneme," tvrdí v reportáži agentury Reuters ukrajinský podnikatel Serhij, který si nepřeje zveřejnit z obav 
o bezpečnost své příjmení. Na Krym se přestěhoval před 30 lety, oženil se a založil firmu, která prodává kuchyňské spotřebiče. „Dobré časy na Krymu jsou pryč. Zkusím teď prodat svou firmu, abych netratil tolik, a pak odejdu," říká. Do víkendu tak učinilo okolo devíti set Ukrajinců.

Ministerstvo sociálních věcí v Kyjevě zavedlo linku pro navrátilce z Krymu, která by jim měla pomoci s nároky na penzi, sociálním pojištěním nebo hledáním školy pro děti.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek stvrdil podpisem připojení Krymu k Rusku. Nezůstalo jen u „papírování". Rusko přebírá fungování státní správy a úřady včetně policie, civilní ochrany či tajné služby FSB by měly plně fungovat do soboty. Dnes nahradí při placení ukrajinskou hřivnu ruský rubl, začne platit moskevský čas.

Pryč jsou i ukrajinské vlajky

Z Krymu zmizela i většina ukrajinských vlajek nad vojenskými základnami. Proruská domobrana a neoznačené ruské jednotky obsadily většinu vojenských objektů. „Vlajka Ruské federace byla do nynějška vztyčena ve 189 vojenských zařízeních a institucích ukrajinských ozbrojených sil na území Krymské republiky," uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ruské síly zabraly 
i desítky ukrajinských lodí včetně jediné ponorky, kterou Ukrajina vlastnila. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov sice vojákům vzkazoval, že mají své zbraně 
a vybavení bránit, ale ukrajinští vojáci větší odpor nekladli.

Vyhrocená byla v sobotu situace především na letecké základně Belbek, kterou ukrajinští vojáci odmítali vydat. Během obsazování ozbrojenci prorazili bránu obrněným transportérem a padlo několik výstřelů. Ukrajinští vojáci se následně bez většího odporu vzdali, jeden z nich stejně jako jeden novinář utrpěl zranění. Velitele Belbeku Jurije Mamčura ozbrojenci zadrželi a odvezli „k rozhovorům". V sobotu ruské úřady uvedly, že z 18 000 příslušníků ukrajinských sil na Krymu si pouze 2000 přeje dál sloužit v ukrajinských složkách. V Sevastopolu nyní funguje registrační středisko, kde si mohou vojáci vybrat, zda se zařadí do ruských jednotek, odejdou k ukrajinským, nebo s armádní kariérou skončí nadobro.

Někteří vojáci si stěžovali, že z Kyjeva nedostali žádné rozkazy, jak se mají zachovat. „Neodsuzuji Rusy. Opustila nás naše vláda," řekl agentuře AFP mladý ukrajinský námořník ze zabavené protiponorkové lodi Ternopil. Rozkazy z Kyjeva prý nedorazily několik týdnů.

Prolomení do Podněstří?

Z počtu ruských vojáků na hranici Ukrajiny jsou znepokojeni představitelé NATO. „Rusové mají na východní hranici Ukrajiny naprosto dostatečné síly, aby se prolomili do Podněstří, pokud by se k tomu rozhodli, to je velmi znepokojivé," řekl včera velitel 
NATO v Evropě Philip Breedlove. Narážel tak na Podněstří, které se v 90. letech odtrhlo od Moldavska a v posledních týdnech zde znovu sílí volání po připojení k Rusku.

Moskva ale záhy uvedla, že počty jejích vojáků u hranic odpovídají mezinárodním dohodám. „Ruské ozbrojené síly nepodnikají žádné neohlášené operace, které by mohly ohrozit bezpečnost sousedních zemí," řekl náměstek ministra obrany Anatolije Antonova.
Na Ukrajinu o víkendu zamířili první pozorovatelé mezinárodní organizace OBSE. Mise se budou účastnit i Češi. Pro monitorování situace na Krymu ale zatím pozorovatelé povolení nedostali.

Füle: Blíží se další vlna sankcí EU
Evropská komise už brzy představí další vlnu sankcí, které budou cílit na ruskou ekonomiku. 
V ČT to včera řekl český eurokomisař pro rozšíření EU Štefan Füle. „Primárním cílem těch sankcí není trestat, ale jsou prostředkem k dosažení cílů, společně s diplomacií mají poskytnout prostor pro mírové řešení," uvedl Füle. Jejich konkrétní podobu však neuvedl, řekl jen, že by šlo 
o „dalekosáhlé kroky mající ekonomický dopad".

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v ČT řekl, že Česko je připraveno poskytnout vojenská letadla k ochraně států blízkých Ukrajině. Kritizoval i svého stranického kolegu Stanislava Berkovce, že se účastnil spolu s poslancem Milanem Šarapatkou (Úsvit) krymského referenda coby pozorovatel kontroverzní organizace, kterou provozuje belgický radikál Luc Michel.

Že krymské referendum probíhalo za účasti ozbrojenců, kritizoval 
i stínový ministr obrany za KSČM Alexander Černý.

(jhr, čtk)