Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes odpoledne prohlásil, že Moskva se pokusí přimět Spojené státy a Írán, aby zahájily civilizovaný dialog. Americký prezident Donald Trump následně v rozhovoru s televizí Fox prohlásil, že se chce vyvarovat ozbrojeného střetu s Teheránem, případná válka by ale byla rychlá. "Nemluvím o invazi. Jen říkám, že pokud by se něco stalo, nevleklo by se to moc dlouho," dodal americký prezident, který na adresu íránského vedení poznamenal, že není moc bystré.

"Lhůta (íránské) organizace pro atomovou energii pro překročení 300kilogramového limitu na produkci obohaceného uranu zítra (ve čtvrtek) vyprší," řekl Kamálvandí s tím, že od tohoto data bude obohacování uranu urychleno.

Americký prezident Donald Trump
Odveta za sestřelený dron. Trump uvalil na Írán tvrdé sankce

Írán je pod tlakem amerických sankcí, které byly postupně zavedeny poté, co Spojené státy loni odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Dohodu kritizoval prezident Trump s tím, že opomíjí íránský balistický program a roli islámské republiky v konfliktech v regionu. Nejnovější sankce, které Bílý dům oznámil začátkem týdne, se týkají mimo jiné íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Trump opakovaně vyzval íránské činitele, aby s USA zasedli k jednáním o svém jaderném programu. To Íránci vždy odmítli.

Írán se sankcí nezalekne

Chameneí dnes na svých webových stránkách uvedl, že se Írán nezalekne "krutých" amerických sankcí a "urážek", a poznamenal, že americká nabídka jednání je léčkou. "Jednání jsou léčkou, která jim má zajistit, co chtějí. Ve vašich rukou je zbraň a oni si nedovolí se přiblížit. Říkají: Vzdejte se té zbraně, abychom si s vámi mohli dělat, co chceme. To jsou jednání," uvedl Chameneí.

Šéf ruské diplomacie Lavrov dnes oznámil, že Moskva se pokusí přesvědčit Spojené státy a Írán, aby zahájily civilizovaný dialog. "Tím se samozřejmě předpokládá, že bude ukončena politika ultimát, sankcí a vydírání," citovala agentura Reuters Lavrova.

Letos v květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránily íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. Jde o dodržování velikosti zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí mít Írán podle dohody 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun. Již 17. června Kamálvandí řekl, že Írán 27. června překročí limit zásob nízko obohaceného uranu, a přiznal, že země už produkci tohoto materiálu znásobila čtyřikrát.

Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit už v květnu.

Trosky amerického dronu, který sestřelili příslušníci íránských revolučních gard.
USA podnikly kybernetický útok na Írán. Ochromil vojenské počítačové systémy