Není to ještě vítězství, ale přesto podle odhadů 27,5 procenta v Sasku a 22,5 procenta v Braniborsku je pro AfD jistě úspěch. V Sasku si ale udrží moc křesťanští demokraté (CDU) a v Braniborsku uhájili vítězství sociální demokraté (SPD).
To je důležité i z hlediska spolkové politiky, kde spolu obě strany tvoří základ koaliční vlády v čele s Angelou Merkelovou.
Horší Němci
Za hlavní důvod velkého úspěchu Alternativy pro Německo považují politologové přežívající pocit „Němců druhé kategorie“. Podle německé veřejnoprávní televize ARD se takto cítí víc než 59 procent obyvatel Braniborska. O tom, že to nemá mnoho společného s ekonomickou situací, která se i v nových spolkových zemích v posledních letech výrazně zlepšila, svědčí, že v bohatším Sasku se méněcennými Němci cítí dokonce dvě třetiny tamních obyvatel.
Právě na tyto pocity AfD, která se snažila oživit hesla prodemokratické revoluce z roku 1989, hodně sázela. Pokoušela se tak stylizovat do pozice jakési „strany východních Němců“. Na svých předvolebních mítincích AfD dokonce srovnávala současnou demokratickou Spolkovou republiku Německo s totalitní komunistickou Německou demokratickou republikou.
AfD sází na strach
Důležitými tématy pravicových populistů z AfD byly stále ještě dopady migrační krize, kde byly postoje obyvatel bývalé NDR vůči běžencům podobně odmítavé jako v jiných bývalých komunistických satelitech – Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku.
V kampani se snažila AfD také využít obavy části obyvatel ze zrušení uhelných dolů v Lužici a v dalších částech NDR.
Východní Německo v úspěchu pravicových populistů ale není podle názoru politologů v rámci Evropy žádnou výjimkou.. „Opakují úspěchy všech populistů v Evropě,“ uvedl německý politolog Olaf Boehnke, kterého citoval televizní kanál Euronews. „Zatímco umírněné a levicové strany zkoušejí nabízet naději, populisté pracují se strachem.“