Podle společnosti Insa těží AfD z nejistoty vládní koalice při řešení uprchlické krize a z toho, že vládní strany nejsou jednotné. Euroskeptici proti minulému týdnu posílili o dva procentní body, zatímco CDU/CSU oslabila o 1,5 bodu na 34 procent a SPD o půl bodu na 24 procent. Pro obě vládní strany je to nejhorší výsledek od parlamentních voleb v roce 2013.

Podpora opozičních stran je přitom dlouhodobě stabilní. Levici podporuje v průzkumech 11 procent Němců, Zelené deset procent. Neparlamentní Svobodná demokratická strana (FDP) má nyní podporu šesti procent voličů.

Posun k extrémní pravici

Politologové oslovení FAZ upozorňují, že AfD si je vědoma skutečnosti, že ji uprchlická krize posiluje, a představitelé strany se ve svých vystoupeních posouvají stále víc směrem k extrémní pravici. Šéf AfD v Durynsku Björn Höcke, který několikrát vystoupil na demonstracích hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), podle politologů vystupuje jako nacionalistický revolucionář a jeho výroky se podobají těm, s nimiž dlouhodobě vystupuje krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD).

AfD v roce 2013 těsně neprošla do Spolkového sněmu, v následujícím roce však uspěla v evropských volbách i v zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Strana původně vystupovala především s ekonomickým programem zaměřeným na kritiku společné evropské měny, po letošním rozkolu v jejím vedení však začala klást větší důraz na společenská témata, především na odpor k přijímání běženců.