Jihoafrický berní úřad SARS na základě rozhodnutí soudu předběžně obstavil Krejčířovi majetek v 15 nejrůznějších společnostech v reakci na to, že podnikatel státu dluží na daních, pokutách a úrocích přes 59 milionů randů (117 milionů korun). Zajištěny byly údajně i nemovitosti, včetně domu na johannesburgském předměstí Bedfordview, kde Krejčíř v současnosti s rodinou bydlí, i několik luxusních automobilů. Krejčíř je podle médií jednou ze 16 osob uvedených na soudním příkazu. Ten se vztahuje také na jeho manželku Kateřinu Krejčířovou, na jejíž jméno je registrována řada nemovitostí a podniků. Podnikatel se může proti tomuto opatření odvolat do 2. prosince.

Vražda nejbližších přátel

Krejčíř ještě předtím v prohlášení pro média v reakci na úterní krvavý incident v Johannesburgu připustil, že se ho někdo snaží zabít a vyjádřil smutek nad smrtí svých nejbližších přátel. Odmítl ale spekulovat o možných útočnících. Na rozdíl od červnového útoku, kdy jen těsně unikl pokusu o zabití a kdy přirovnal svůj život k dobrodružstvím Jamese Bonda, byl ale vážnější. Úterní útok přirovnal k teroristickému činu, při kterém jeho pachatelům byl prý lhostejný počet obětí, mezi nimiž mohly být i děti.

Krejčíř se také ohradil proti tomu, že ho média vykreslují jako padoucha, respektive „ďábelského gangstera". „Nejsem nic z toho. Jsem rodinný typ, který se snaží užívat života v této zemi, kterou miluji a kde se snažím každému pomáhat. To je vše," tvrdil veřejnosti v JAR.

Odveta

Jihoafrická policie při vyšetřování útoku podle dostupných informací příliš nepokročila. To pomáhá rojení nejrůznějších spekulací o motivu činu. Podle převažujících verzí měl být skutečným terčem sám Krejčíř a šlo o odplatu za předchozí vraždy zosnované možná tímto podnikatelem. Hovoří se však také o tom, že strůjcem atentátu byl naopak právě Krejčíř. Existuje i verze, že bomba vybuchla nedopatřením nebo že výbuch souvisí s nezdařeným obchodem s kokainem.

Kvůli nezaplacení daní ve výši půl miliardy korun byl Krejčíř odsouzen k 11 letům vězení v České republice. Praha proto usiluje o jeho vydání. Krejčíř se tomu vytrvale brání – v JAR dokonce žádal o politický azyl s odůvodněním, že mu v Česku hrozí zabití.