Do boje s úřednickou „novořečí“ se pustil mazovský vojvoda Jacek Kozlowski. Přiznal, že sám si nedokázal poradit s dopisem, v němž kdosi z jeho podřízených jednu větu napsal na půl stránky. „A ukázalo se, že je to důležitá věc, šlo o stavební povolení,“ řekl Kozlowski. Vojvoda dodal, že úřednický žargon pro občany často představuje drama. Na chystaných kurzech se proto zaměstnanci různých úřadů mají naučit psát srozumitelně.

Nejčastější chybou, jaké se úředníci v Mazovském vojvodství dopouštějí, jsou dlouhé věty, kvůli kterým čtenář nemůže pochopit, co jejich autor měl na mysli. „To je tak, jako bychom chtěli sníst půlku bochníku chleba najednou, to nejde, musíme ho nakrájet na krajíce,“ řekl polonista Radoslaw Pawelec z Varšavské univerzity, který spolu se svými kolegy několik měsíců analyzoval stovky stran úřednických textů. Uvedl, že úředníci si myslí, že když napíšou dlouhou, složitou větu, ukáže to závažnost jejich sdělení.

Úředníci také mají problémy s pravidly psaní velkých a malých písmen ve vlastních jménech, nebo používají nevhodná slova. V jejich textech se objevují germanismy a rusismy. Podle Pawelce jde o dědictví ještě z dob, kdy bylo Polsko rozdělené mezi Rusko, Prusko a Rakousko.

Polská vojvodství jsou obdobou českých krajů.