Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ohlásila úmysl vystoupit již v říjnu 2017 a Izrael učinil totéž později. Židovskému státu i jeho spojenci vadí, že UNESCO proti němu v mnoha případech vystupuje kriticky.

Organizace například poukazuje jeho okupaci východního Jeruzaléma, zařadilo místa spojená s judaismem k palestinskému dědictví a v roce 2011 organizace přijala Palestinu jako plnohodnotného člena. Podle USA se musí UNESCO od základu zreformovat.

Jak uvedla agentura AP, z finančního hlediska nebude mít izraelský a americký krok na UNESCO velký dopad, protože obě země zastavily vyplácení svých příspěvků již po přijetí Palestiny. USA do té doby hradily 22 procent rozpočtu organizace. Jejich dluh nyní dosáhl 600 milionů dolarů (13 miliard korun), což byl podle kritiků jeden z důvodů Trumpova rozhodnutí z organizace vystoupit. Izrael dluží UNESCO deset milionů dolarů (přes 220 milionů korun).

Vstřícné kroky nepomohly

Současná generální tajemnice UNESCO Audrey Azoulay byla do své funkce zvolena v roce 2017 krátce poté, co prezidenT Trump zveřejnil záměr organizaci opustit. Během jejího působení ve funkci byla například spuštěna vzdělávací internetová stránka o holokaustu, nebo vůbec první vzdělávací pokyny OSN pro boj s antisemitismem. Iniciativa Azoulay, která má židovské kořeny, bývá považována za snahu bojovat proti americkým a izraelským obavám.

Zástupci organizace proto uvádí, že řada důvodů, kterými Spojené státy vystoupení z UNESCO obhajují, již neplatí. Od října 2017 schválila organizace 12 dokumentů týkajících se oblasti Blízkého východu, přičemž všechny byly jednomyslně schváleny jak arabskými státy, tak Izraelem.

V dubnu letošního roku přijaly členské země UNESCO rezoluci o „okupované Palestině“, která byla považována za možný průlom v napětí mezi Izraelem a arabskými zeměmi. Dokument si však zachoval jistou formu kritického postoji vůči Izraeli a snaha organizace tak zemi a jejího amerického spojence ke změně rozhodnutí nepřiměla.