Trump v minulosti tvrdil, že nařídí kompletní stažení jednotek již do letošních Vánoc. Řada vysoce postavených vojenských činitelů přitom prosazuje pomalejší návrat amerických vojáků. Podle kritiků totiž mohou unáhlené kroky ohrozit již tak oslabenou bezpečnostní situaci v Afghánistánu a uškodit mírovým rozhovorům, které vede afghánská vláda s povstaleckým hnutím Tálibán.

Miller dnes prohlásil, že oznámený krok "je v souladu s našimi plány a strategickými cíli". Krátce po Millerově oznámení varoval Trumpův blízký spojenec a šéf republikánské senátní většiny Mitch McConnell před jakýmikoli velkými změnami v americké obranné a zahraniční politice v příštích měsících, včetně rozhodnutí ohledně stahování vojsk z Afghánistánu a Iráku.

Snížený počet vojáků by měl být podle Millera v obou zemích již k 15. lednu, tedy jen pět dní předtím, než do prezidentského úřadu nastoupí demokrat Joe Biden, který podle amerických médií zvítězil v nedávných prezidentských volbách. Trump však odmítá uznat svou prohru, opakovaně se prohlašuje za vítěze a bez důkazu tvrdí, že demokraté při hlasování masově podváděli.

Mírová dohoda 

Stahování amerických vojsk z Afghánistánu začalo po podepsání mírové dohody mezi Spojenými státy a Tálibánem na začátku letošního roku. USA se zavázaly, že přivedou všechny svoje jednotky zpět do 14 měsíců, a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí. Tálibán na oplátku slíbil, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Někteří američtí a afghánští činitelé však tvrdí, že Tálibán stále udržuje vazby na teroristickou síť Al-Káida, což byl důvod, proč USA podnikly do Afghánistánu v roce 2001 po teroristických útocích z 11. září vojenskou intervenci. Řada z nich proto Trumpa nabádá, aby v zemi ponechal stávajících asi 4500 vojáků.