Informaci zástupců Tálibánu o výsledcích šestidenního jednání zatím nepotvrdila americká strana. Reportérům agentury Reuters se doposud nepodařilo spojit s pracovníky ambasády USA v Kábulu. Americký zvláštní vyslanec Zalmay Khalilzad je podle dostupných informací na cestě do afghánského hlavního města, aby se závěry rozhovorů s Tálibánci informoval prezidenta Ašrafa Gháního.

Stažení Američanů z Afghánistánu děsí okolní státy. Obávají se uprchlíků

Radikální hnutí podle zdrojů Reuters poskytlo Spojeným státům záruky, že Afghánistán nebude sloužit jako výchozí bod pro útoky teroristických organizací Al-Káida a Islámský stát na území USA a jejich spojenců. Dosud však není známo, zda je návrh dohody přijatelný pro obě strany nebo kdy by měl být dokončen a podepsán.

Důležitou součástí dohody má být i vyhlášení příměří, zatím však nebyl potvrzen konkrétní termín. Po ukončení bojů pak začnou jednání mezi Tálibánem a představiteli afghánské vlády v Kábulu. Až doposud přitom radikálové jakékoli debaty s vládními představiteli odmítali.

„Pokud budou do 18 měsíců staženy všechny zahraničí jednotky a bude vyhlášeno příměří, budou moci vstoupit v platnost ostatní aspekty mírového procesu,“ uvedl pro Reuters tálibánský zdroj. Další jednání o dohodě by měla proběhnout v únoru.

Účast politického lídra

Na straně radikálů by se měl budoucích jednání zúčastnit i nový politický lídr Tálibánu Abdul Ghání Baradar. Účast Baradara, který byl vloni propuštěn z pákistánského vězení, bude podle agentury Reuters americkou stranou přijata velice kladně. Spojené státy dlouhodobě usilují o přímé jednání s nejvyššími představiteli Tálibánu. „Očekává se, že se připojí brzy,“ řekl Reuters jeden z představitelů radikální organizace.

Otázky však panují ohledně Baradarova zdraví. Tálibán v říjnu loňského roku informoval, že před zapojením do vedení hnutí „potřebuje odpočinek“. Baradar, který v minulosti vedl vojenské operace Tálibánu na jihu Afghánistánu, byl zatčen v roce 2010 týmem pákistánských a amerických zpravodajských služeb.

Vazby na Al-Káidu

Jako spoluzakladatel hnutí byl blízkým přítelem bývalého lídra Tálibánu a zároveň afghánského prezidenta Muhammada Umara. Nyní bude podle Reuters jeho hlavním úkolem rozptýlit obavy USA, podle nichž radikálové odmítají přerušit vazby na teroristickou organizaci Al-Káida.

Výbuch v afghánském hlavním městě Kábulu
Výbuch v Kábulu zabil čtyři lidi a desítky zranil. K útoku se přihlásil Tálibán

„Tálibán ujistil Spojené státy, že bude bránit veškerým pokusům ozbrojených skupin, aby Afghánistán používaly k organizaci teroristických útoků na území USA a jeho spojenců,“ řekl Reuters zdroj z řad radikálů, podle kterého však Spojené státy považují naprosté přerušení všech vazeb na teroristy z Al-Káidy i Islámského státu.

„Jsme ochotní vypovědět vazby s Islámským státem, ale odmítáme přerušit kontakt s Al-Káidou, protože jeden z nejvyšších představitelů Tálibánu Hibatullah Akhundzada je považován také za jejich významnou postavu,“ uvedl zdroj pod podmínkou anonymity.

Desetitisíce mrtvých

Tálibán v současné době kontroluje zhruba polovinu území Afghánistánu a podle odborníků je nejsilnější od dob americké invaze do země. Na území ovládaném vládními jednotkami podniká takřka každodenní teroristické útoky na bezpečnostní složky, při nichž často využívá sebevražedné atentátníky.

Afghánský prezident Ašraf Ghání minulý týden ve švýcarském Davosu uvedl, že od listopadu 2014 zahynulo v Afghánistánu nejméně 45 tisíc vojáků a policistů. Při tálibánských útocích však často umírají i civilisté. 

Bojovníci hnutí Tálibán
Afghánistán bez Tálibánu je nereálný. Podle Teheránu ale nesmí mít hlavní roli