ON-LINE ke koronaviru ZDE

Ve Spojených státech nemoci COVID-19 způsobené koronavirem podlehlo 340 lidí, což je výrazně méně než ve Španělsku, které eviduje 1381 obětí, i ve Francii, která je podle počtu nakažených sedmá nejpostiženější země. Čína k dnešnímu dni eviduje přes 81 tisíc nakažených, z nichž se však více než 72 tisíc lidí zotavilo; počet mrtvých v Číně překročil 3200. V Itálii lékaři zjistili koronavirus u asi 53,5 tisíce lidí. Kolem 6000 se jich uzdravilo, přes 4800 pacientů tam však COVID-19 podlehlo, což je nejvíce na celém světě.

Ačkoli prezident Donald Trump podle mnohých pozorovatelů nejprve pandemii koronaviru a její možné dopady na USA zlehčoval, v posledních dnech přijímá jeho administrativa stále razantnější kroky k zastavení šíření nákazy. Federální vláda po naléhání některých států vydala doporučení, aby se lidé neshromažďovali a zůstávali pokud možno doma. USA rovněž o víkendu částečně uzavřely hranice se svými dvěma sousedy, Kanadou a Mexikem.

Několik států však přistoupilo k důraznějším opatřením. Kalifornie, Illinois, Connecticut a New Jersey vyhlásily celostátní karanténu a uzavření všech podniků kromě potravin, drogérií či lékáren. Podobně postupuje rovněž stát New York, který eviduje téměř polovinu ze všech nakažených v USA. Podle serveru BBC se nyní opatření omezující volný pohyb týkají pětiny všech Američanů. V zemi uzavřely svoje dveře téměř všechny školy.

Koronavirus nepříznivě dopadá na americké akciové trhy, které tento týden zažily nejhorší propad od roku 2008 a smazaly již veškeré zisky, jež zaznamenaly za Trumpovy vlády. USA přijaly zatím dva finanční balíčky určené na pomoc firmám a rodinám a boj s nákazou. Jejich rozsah však zřejmě mnohonásobně překoná třetí balík, který momentálně vzniká ve spolupráci Kongresu a Bílého domu. Podle vyjádření některých činitelů by jeho hodnota mohla přesáhnout dva biliony dolarů (přes 51 bilionů korun). Ministr financí Steven Mnuchin dříve prohlásil, že očekávaný propad americké ekonomiky by mohl doprovázet také růst nezaměstnanosti až k 20 procentní hranici.

Obavy o osud voleb

V USA také roste obava o osud listopadových prezidentských voleb. V řadě států se lidé nesmějí shromažďovat nebo vůbec vycházet ven a hladký průběh hlasování by tak spolehlivě zajistilo zřejmě jen korespondenční hlasování. Jeho zavedení v celé zemi v tak krátkém čase je však značně obtížný úkol, napsal list The Washington Post.

Termín voleb stanoví zákon z roku 1948, podle nějž se hlasování musí uskutečnit "v úterý po prvním listopadovém pondělí, a to každé čtyři roky". Odložit volby tak nemohou ani jednotlivé americké státy, ani prezident, učinit by tak mohl zřejmě jen Kongres. Pokud by však guvernéři států zakázali lidem opouštět domovy a zároveň jim neumožnili hlasovat poštou, volby by se na mnoha místech v podstatě neuskutečnily.

Aktivisté a politologové proto v posledních dnech naléhají na federální vládu, aby všem státům odborně i finančně pomohla zavést korespondenční hlasování; konání zřejmě nejsledovanějších voleb na celém světě by tak nebylo ohroženo.

Již tento týden se při primárních volbách ukázalo, jaký dokáže pandemie způsobit zmatek. Ohio zrušilo výběr prezidentských kandidátů jen hodiny před jeho plánovaným začátkem, na Floridě nedorazilo do volebních místností kvůli obavám několik stovek členů volebních komisí a v Illinois se některé volební místnosti vůbec neotevřely. Indiana se přitom v pátek připojila k dalším šesti státům, které hlasování v nominačních soubojích uchazečů o stranickou kandidaturu odložily.

Jen pět amerických států je nyní připraveno pořádat volby, v nichž by velká většina všech voličů zasílala své hlasy poštou. Těm přitom trvalo roky, než tuto variantu zavedly, získaly prostředky na distribuci a strojové počítání lístků a naučily svoje občany, jak podobné hlasování funguje. V řadě jiných států by bylo třeba změnit místní zákony, jež hlasování různě omezují nebo podmiňují.

Skupiny hájící občanská práva vidí další problém v tom, že by mnohé voliče mohl narychlo zavedený nový systém od volení odradit úplně. Americká unie občanských práv (ACLU) se přitom domnívá, že by se to dotklo především lidí s nízkým příjmem. Politický konzultant Morgan Jackson poznamenal, že je potřeba brát v potaz také specifickou historickou zkušenost etnických menšin. "Mluvíme zde o lidech, jimž bylo hlasování roky odpíráno už od doby Jima Crowa," řekl Jackson s odvoláním na segregační zákony, které byly na federální úrovni zrušeny až v polovině 60. let minulého století. "Říkat jim teď, že nemohou volit osobně a musí něco zasílat poštou - to je velký krok," dodal.

Senátoři Ron Wyden a Amy Klobucharová již předložili návrh zákona, který by nařizoval státům nabídnout občanům možnost korespondenčního hlasování a zároveň by na zavedení úprav poskytl stovky miliony dolarů. Republikáni však zatím nenaznačili, že by návrh podporovali.

"Volby by neměly být složité," prohlásila Judd Choateová, předsedkyně volební komise ve státě Colorado, které patří mezi nejpokročilejší státy pokud jde o distanční hlasování. "Mělo by to být snadné a my máme možnosti to snadným učinit. Pokud by byl jediný dobrý výsledek této hrozné události v našich životech to, že lidem ulehčíme hlasování, tak jsme udělali alespoň jednu dobrou věc," dodala.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník