Dekret formalizoval Trumpovo čtvrteční prohlášení, ve kterém uvedl, že nastal čas, aby Spojené státy „plně uznaly“ izraelskou suverenitu nad Golany. Na společné tiskové konferenci pak Trump řekl: „Nechceme vidět další útok, jako byl ten, který proběhl dnes ráno severně od Tel Avivu.“ Raketa, která byla podle izraelských úřadů vypálená z palestinského Pásma Gazy, při něm zasáhla obytný dům a zranila sedm lidí, včetně dvou dětí.

„Náš vztah je silný. Budeme čelit jedu antisemitismu,“ dodal Trump. Jakákoli budoucí blízkovýchodní mírová smlouva musí podle jeho slov zahrnovat i právo Izraele na sebeobranu. Prohlásil, že Izrael má absolutní právo se bránit.

Izraelský premiér Netanjahu, kterému Trumpův krok může zvýšit předvolební preference před nadcházejícími parlamentními volbami, označil rozhodnutí amerického prezidenta za „historickou spravedlnost“ a „diplomatické vítězství“. „Izrael vyhrál Golanské výšiny ve spravedlivé obranné válce,“ zdůraznil.

Podle syrského ministerstva zahraničí je však americké rozhodnutí uznat izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami „očividným útokem na suverenitu a územní celistvost“ Sýrie. Informovala o tom státní tisková agentura SANA.

Nová vlna napětí

Americký krok odsoudilo také Rusko, které je spojencem Sýrie. Ruské ministerstvo zahraničí prostřednictvím své mluvčí Marie Zacharovové vyjádřilo obavy z „nové vlny napětí na Blízkém východě“. Takové kroky, které se dějí mimo právní rámec a ignorují všechny mezinárodní procedury „mohou bohužel situaci jen zhoršit“, dodala mluvčí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes ještě před podpisem dekretu o uznání izraelské suverenity nad Golanami označil chystaný krok v telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Mikem Pompeem za hrubé porušení mezinárodního práva a překážku ve snaze o řešení syrské krize. Podle něj to zhorší situaci na celém Blízkém východě.

Turecko označilo americký krok za nepřijatelný. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu kromě toho řekl, že Ankara podnikne protiakci, a to i na půdě OSN.

Pro generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je "zřejmé, že status Golan se nezměnil", řekl dnes mluvčí OSN Stéphane Dujarric s tím, že politika OSN ohledně Golanských výšin se odvíjí od příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Generální tajemník Ligy arabských států Ahmad Abúl Ghajt dnes Trumpovo rozhodnutí odsoudil a také on podle egyptské agentury MENA zdůraznil, že status Golanských výšin zůstává nezměněn.

Spor o výšiny

Golanské výšiny leží asi 60 kilometrů jihozápadně od syrského hlavního města Damašku a rozkládají se na ploše asi 1200 čtverečních kilometrů. Izrael většinu z nich anektoval v závěrečných fázích šestidenní války v roce 1967 a v roce 1973 odrazil pokus Sýrie o jejich znovudobytí.

V následujících letech obě země souhlasily s vytvořením sedmdesátikilometrového nárazníkového pásma pod kontrolou pozorovacích jednotek OSN. Ale technicky dvojice států zůstává ve válečném konfliktu.

V roce 1981 schválil izraelský parlament legislativu, která aplikuje izraelské právo, jurisdikci a administrativu na Golany a území tak anektoval. Mezinárodní společenství nicméně tento krok neuznalo a potvrdilo, že Golany jsou okupovaným syrským územím. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 497 prohlásila izraelské rozhodnutí za neplatné a bez mezinárodního právního účinku.

Sýrie vždy trvala na tom, že nebude souhlasit s mírovými rozhovory s Izraelem, pokud se nestáhne z celých Golan. Poslední přímá jednání o míru zprostředkovaná Spojenými státy skončila v roce 2000 fiaskem. V roce 2008 zprostředkovalo Turecko nepřímá jednání.

Izrael má na Golanských výšinách více než 30 osad, které jsou domovem přibližně 20 tisíc lidí. Osady jsou podle mezinárodního práva považovány za nelegální, i když to Izrael zpochybňuje. Osadníci žijí vedle asi 20 tisíc Syřanů, většinou drúzských Arabů.