„Znovu jsem se vzdal práva na uplatnění sankcí spojených s jejich jaderným programem. Udělal jsem to však jen proto, abych si zabezpečil souhlas našich evropských spojenců s úpravou některých mimořádně závažných nedostatků, které jaderná dohoda s Íránem obsahuje. Tohle je jejich poslední šance,“ uvedl Donald Trump ve svém prohlášení.

Americký prezident zdůraznil, že se ze strany Spojených států jedná o třetí a nejspíše i poslední prodloužení jaderné dohody s Íránem. Její další pokračování totiž podmínil změnou formulace smlouvy. Mimo jiné chce zavést dodatek, jenž by posílil režim inspekcí.

Americké ministerstvo financí současně uvalilo nové sankce na čtrnáct íránských fyzických a právnických osob. Ty se sice nepodílejí na tamním jaderném programu, jsou ale spojení s íránským programem vývoje, výroby a šíření balistických střel.

K dohodě o dlouhodobém omezení jaderného programu Teheránu dospěl Írán společně se šesti světovými velmocemi – Velkou Británii, Čínou, Francií, Německem, Ruskem a Spojenými státy – v roce 2015. Završili tak více než desetileté vyjednávání na toto téma.

Na základě dohody byly následně zmírněny sankce OSN, EU a USA uplatňované vůči islámské republice. Podle amerických zákonů ale smějí být sankce uvolněny maximálně na 120 dnů, takže vláda musí o prodloužení mírnějšího režimu každé čtyři měsíce znovu rozhodovat.