„Mezi šestým a desátým únorem přiletěla vojenská dopravní letadla na letiště Rafaela Mirandy v Portoriku, leteckou základnu San Isidoro v Dominikánské republice a další strategická místa na Karibských ostrovech. Pravděpodobně se tak stalo bez vědomí vlád těchto zemí,“ stojí podle agentury AP v dokumentu nazvaném „Prohlášení revoluční vlády“.

„Tyto lety vyrážely z amerických vojenských zařízení, odkud operují speciální jednotky i pozemní jednotky amerického námořnictva, využívané k operacím v utajení,“ tvrdí Havana, podle které chtějí Spojené státy „násilím vytvořit pod mezinárodní ochranou humanitární koridor s odvoláním na povinnost chránit civilní obyvatelstvo“.

Kuba patří mezi nejbližší spojence venezuelské vlády od doby takzvané Bolívarské revoluce vedené bývalým prezidentem Hugo Chávezem v roce 1998 a patří mezi malou část světových zemí, která se během událostí předchozích týdnů postavila na stranu stávajícího prezidenta Venezuely Nicoláse Madura, kterého podporuje také Rusko nebo Čína.

Spor o humanitární pomoc

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oproti tomu byla první, která uznala opozičního lídra Juana Guaidóa dočasným prezidentem, který má zemi dovést k předčasným volbám. Ty loňské, ve kterých svůj mandát obhájil Maduro, považuje opozice i většina zemí světa za neplatné.

Spojené státy na Madurův režim uvalily sankce, které podle Kubánců páchají „tisíckrát větší škody“, než je schopna napravit humanitární pomoc, kterou se „snaží Venezuele vnutit“. Jihoamerická země, která patří mezi významné producenty ropy, se dlouhodobě potýká s vážnou ekonomickou krizí a inflace, která dosáhla šestimístných hodnot, zasáhla životy běžných obyvatel, kteří se ve velkých počtech snaží hledat útočiště v zahraničí.

Prezident Maduro odmítá přijetí zahraniční humanitární pomoci, kterou považuje za snahu USA a jejich spojenců ovlivnit vnitřní záležitosti Venezuely. Guaidó však v úterý oznámil, že se mu navzdory blokádě podařilo do země dopravit první zásilku. Další má podle něj dorazit 23. února.

Potraviny a zdravotnický materiál v hodnotě milionů amerických dolarů, v přepočtu desítek až stovek milionů korun, zatím zůstávají ve skladištích, rozmístěných nedaleko hranic v sousední Kolumbii a Brazílii.