Návrh počítá s vyčleněním 30 pozemních praporů, 30 stíhacích letek a 30 námořních lodí, jako jsou torpédoborci, které by bylo možné nasadit do 30 dnů od vyhlášení poplachu. „Nemáme luxus mobilizovat několik měsíců,“ řekl agentuře Reuters jeden z vysokých představitelů NATO s tím, že americká myšlenka je známá jako 30-30-30-30.

„Máme protivníka (Rusko), který se může v případě pozemního útoku rychle dostat do Pobaltí a do Polska,“ citovala agentura Reuters vysokého představitele NATO, který byl obeznámen s plány USA.

Návrh se nicméně nezabývá konkrétními počty vojáků nebo konečným termínem pro stanovení strategie. Velikost pozemního praporu se v členských zemích NATO pohybuje mezi 600 až 1000 vojáky.

Pokud by byla nová strategie uvedena do praxe, znamenalo by to pro evropské vlády výrazné navýšení rozpočtů na obranu. Americký prezident Donald Trump evropské spojence pravidelně kritizuje, že se příliš spoléhají na Spojené státy a neodvádějí na armádu dvě procenta HDP, jak se NATO dohodlo.

Podle výroční hodnotící zprávy tento závazek zatím plní jen pětice z 29 zemí, konkrétně Spojené státy, Estonsko, Řecko a Británie. Požadované sumě se pak alespoň blíží Lotyšsko, Litva a Rumunsko. Česká republika v současnosti vydává na obranu kolem jednoho procenta, což jí řadí na páté místo od konce. Méně dávají už jen Slovinsko, Španělsko, Belgie a Lucembursko.

Iniciativa Spojených Států přichází v době, kdy Rusko zahájilo rozsáhlé vojenské cvičení u ukrajinských hranic, kde bude trénovat především letectvo. Kromě bombardérů Rusové otestují také protivzdušnou obranu. Cvičení bude přitom probíhat i na Krymu, který Rusko anektovalo před čtyřmi lety.