Zpráva o plánech na potenciální evakuaci občanů USA se objevila jen krátce před očekávaných videorozhovorem mezi prezidenty Joe Bidenem a Vladimirem Putinem. Biden podle prohlášení Bílého domu v něm Putina ujistil, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními.

Putin pro změnu na jednání žádal spolehlivé a právně závazné záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Podle prvních reakcí expertů telefonát dává jistou naději na deeskalaci napětí.

Prezidenti USA a Ruska Joe Biden (vlevo na obrazovce) a Vladimir Putin (vpravo) dnes zhruba dvě hodiny jednali prostřednictvím videokonference
Jednání prezidentů USA a Ruska: Biden hrozí reakcí na eskalaci na Ukrajině

Americká rozvědka už v polovině října varovala své alianční spojence před možnou ruskou agresí vůči Ukrajině ještě na konci letošního, ale spíše na začátku příštího roku. Německý týdeník Bild představil možný plán útoku, kdy by se Rusové na svého souseda vrhli skoro ze všech světových stran kromě západu. Rusové na hranici s Ukrajinou nashromáždili okolo sta tisíc vojáků a těžké artilerie, černomořská flota je rovněž v pohotovosti. Ruské jednotky se objevily i na severní hranici s Běloruskem.  

Ukazování svalů, nebo reálná příprava? 

I přes včerejší prezidentský telefonát stále není jasné, zda jde ze strany Moskvy jen o ukazování svalů před vyjednáváním o politických ústupcích nebo o reálnou přípravu na invazi. Ukrajinská média v tomto ohledu v posledních dnech upozornila, že se Putin na současnou situaci pečlivě připravoval několik let. Usuzují tak například z bezprecedentních ruských zásob zlata.

Podle zdrojů americké televize CNN Bidenova administrativa stále zvažuje různé možnosti případné evakuace amerických občanů z Ukrajiny v případě ofenzivy. Zdroje tvrdí, že se sice vláda zatím neobává ruského útoku, ale raději chce být připravena na všechny scénáře. I přes jistý optimismus, který rozhovor prezidentů vyvolal, Američané nadále připouštějí možnost, že Moskva má útok v plánu. A Washington podle CNN tak reaguje i pod vlivem ponaučení z těžce kritizované evakuace svých občanů z Afghánistánu po ofenzivě Tálibanu, jejíž tempo překvapilo nejen mnoho západních politiků, ale hlavně americkou rozvědku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (vpravo) při návštěvě oblasti bojů na východní Ukrajině, 6. prosince 2021
Napětí sílí. Posíláte na východní Ukrajinu tanky, obvinil Kyjev Moskvu

I podle analytiků oslovených CNN případné stažení alespoň části amerických diplomatů z Kyjeva, který je od Donbasu a Krymu poměrně vzdálený, je velmi nepravděpodobné. Šlo by totiž o propagandistické vítězství Moskvy. Ukrajina sice není v NATO, ale je partnerem USA. „Navíc Ukrajina není Afghánistán a scény připomínající ty z Kábulu jsou zde nemyslitelné,“ uvedly zdroje televize.

Americká ambasáda v Kyjevě zatím rovněž nevydala žádné nové pokyny pro americké občany k přípravě na opuštění země. Ty poslední z konce listopadu jen varovaly před „rušivými zprávami o atypické ruské vojenské aktivitě na hranici s Ukrajinou a na okupovaném Krymu“. Upozorňovaly také Američany pobývající na Ukrajině, že bezpečnostní podmínky v pohraničních oblastech se mohou rychle změnit.

Diskuze o potenciálních scénářích

Podle CNN nyní probíhají v Pentagonu diskuse o potenciálních scénářích evakuace. Možnosti jsou od malé operace, kdy by zemi opustil jen ne v danou dobu potřebným vládní personál, až po rozsáhlou zahrnující občany USA. Pokud by černý scénář skutečně nastal a Rusko zaútočilo, o rozsahu eventuální evakuace by rozhodovalo ministerstvo zahraničí.

Mimochodem, podobné plány byly v posledních dnech vypracovány pro Američany v Etiopii, kde se bezpečnostní situace kvůli pokračujícímu vnitřnímu konfliktu rovněž razantně zhoršila.

Emmett Till o Vánocích roku 1954, kdy mu bylo třináct. Dalších Vánoc už se nedožil.
Vražda, která změnila USA. Soud uzavřel 66 let starý případ brutálního lynče

Washington se v současnosti podle analytiků především snaží odradit Vladimira Putina od další eskalace. Ať už telefonickým varováním při rozhovoru s Bidenem, tak i vojenskou podporou  Ukrajiny. Od ruské anexe Krymu v roce 2014 dodali Američané do Kyjeva vojenskou pomoc za 2,5 miliardy dolarů (přes 50 miliard korun).

Také již signalizovali, a Biden to v telefonátu měl zopakovat, že pokud se Moskva rozhodne pro agresi, důsledky budou závažné: nové sankce, nabízí se i odříznutí Ruska od mezinárodního finančního systému a další zvýšení přítomnosti amerických jednotek na východním křídle NATO