Učinilo tak v souvislosti se zmařením údajného plánu na vraždu saúdskoarabského velvyslance v USA, do kterého je podle amerických vyšetřovatelů zapleten Írán. Ten ale všechna obvinění odmítá a označuje je za součást americké protiíránské politiky.

Vysocí američtí představitelé agentuře Reuters pod podmínkou anonymity sdělili, že není vyloučeno, že íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád o plánu na útok nic nevěděl. Je však prý "víc než pravděpodobné", že o situaci byl zpraven duchovní představitel Íránu, ajatolláh Alí Chameneí.

Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová vyzvala zahraniční partnery k důraznému odsouzení Teheránu v souvislosti s incidentem. "Toto spiknutí…bylo jasným porušením mezinárodního i amerického práva a nebezpečnou eskalací dlouhodobé politiky íránské vlády, která využívá politické násilí a podporuje terorismus," řekla ministryně.

Událost odsoudila Rada pro spolupráci arabských států Perského zálivu. Zároveň upozornila, že incident "vážně poškodí" vztahy zemí Perského zálivu s Íránem.

Spojené státy také uvalily sankce na íránské komerční aerolinky Mahan Air, které spolupracují s íránskými revolučními gardami. USA tvrdí, že gardy měly s plánovaným atentátem spojitost; představitelé této elitní íránské jednotky ale obvinění odmítli.

Také íránský ministr zahraničí Alí Akbar Sálehí nařčení odmítl a prohlásil, že USA nepodloženě obviňovaly Teherán už v minulosti. "Například v záležitosti Lockerbie opakovaně obvinily Írán, než přiznaly, že se zmýlily," řekl Sálehí. Za atentát na letadlo nad skotským městem Lockerbie byla odpovědná Libye.

Představitelé USA podle BBC uvedli, že Spojené státy nyní v souvislosti s Íránem nezvažují vojenskou akci. Někteří íránští analytici však předvídají, že vzhledem k sílícímu napětí by v roce 2012 mohlo dojít k vojenské konfrontaci mezi Teheránem a Washingtonem.

Američtí vyšetřovatelé v úterý obvinili dva Íránce, z nichž jeden je naturalizovaný americký občan, z plánování vraždy saúdskoarabského velvyslance. Obama po zveřejnění informace o obvinění telefonoval velvyslanci Abdulovi Džubajrovi, aby mu projevil svou podporu.

Americká policie zatkla koncem září 56letého Manssora Arbabsiara, který má americké a íránské občanství. V úterý stanul před soudcem a byl vzat do vazby. Podle amerického ministerstva spravedlnosti se po zatčení přiznal k účasti na chystaném atentátu. Prý se dal najmout, vyplácet a řídit lidmi, o nichž byl přesvědčen, že jde o vysoce postavené činitele zvláštních jednotek íránských revolučních gard Al-Kuds, které jsou na americkém seznamu teroristických organizací. Arbabsiarovi hrozí doživotní vězení.

Druhým podezřelým je Gholám Šakurí, kterého se americkým úřadům zatknout nepodařilo. Podle nich je Šakurí členem Al-Kuds a nachází se v Íránu.
Na plán atentátu prý přišli američtí vyšetřovatelé díky policejnímu informátorovi, kterého si chtěl Arbabsiar najmout k vraždě v domnění, že jde o člena mexického drogového kartelu. Nabízel mu údajně za službu 1,5 milionu dolarů (27 milionů korun), přičemž mu poslal na bankovní účet zálohu 100.000 dolarů.