Kliknutím zvětšítePomezí Arizony, Nového Mexika a Utahu byl vždy drsný kraj. Z nedalekých puebel nevyhnaly původní obyvatele v 15. století snad nepřátelské kmeny, ale nedostatek vody. A sucho a vedro tu panuje po většinu roku i nyní.
Dnes, stejně jako před stovkami let, zde mezi ikonickými skalami a u prašných cest žijí indiáni z kmene Navahů. Stejně jako za Divokého západu v předminulém století je jejich největším nepřítelem bledá tvář. Ta nedůvěra je příliš silně zažraná pod jejich kůží, a upřímně, většinové obyvatelstvo se ani příliš nesnaží náklonnost původních obyvatel získat.
Cestu do pouště vám namalují děti
Do konce minulého měsíce byste je podle adresy nenašli. Buď podle namalované mapy, jakou má od místních dětí ředitelka příslušné základní školy v Bluff Barbara Silversmith, nebo na doptání: Pojedete po dálnici 191, za milníkem 2 musíte doleva, pak asi patnáct mil a je to ten domek s modrou plechovou střechou.
„Nemáme nic takového jako název ulice, číslo popisné, číslo bytu,“ usmívají se manželé Marthleen a Shuan Stephenson, kteří žijí v jedné bohem zapomenuté navažské osadě. Vyprávějí historky, jak vzdala sanitka dojezd k jejich příbuzným, protože se při navádění k cíli ztratila v pustině. Podle údajů Pew Charitable Trusts, nevládní a neziskové organizace, v okrsku Navajo je kolem 50 tisíc domácností a sídel firem bez adresy. Dopadů na běžný život má taková banalita jako neexistence adresy řadu. Jeden se ale v posledních týdnech v USA projevuje velmi intenzivně. Nejenom Navahové, ale řada indiánů z dalších kmenů, namátkou Hopiové, Dakotové, Oglalové ve státech Wyoming, Minnesota ad., nemá přístup k americkým prezidentským volbám, které se konají 3. listopadu.
Poslední týdny před volbami strávila Tara Benally, terénní ředitelka projektu Rural Arizona Project, pomocí s registrací původním obyvatelům z indiánských území v Arizoně. Otázky od zájemců o volby byly stále stejné. Jak, do kdy a kde se mohu registrovat? Jak a kde mohu volit? Odkud mohu poslat hlas? „Není to pro mne práce, nebo ztráta času. Je to pro mne velmi osobní,“ řekla týdeníku Time. Jako členka kmene Hopi ví, v čem je problém. Pokud nemáte adresu, nezařadí vás volební komisař do volebního seznamu, pokud nejste v seznamu, nemůžete volit. Zároveň se ale musíte zaregistrovat ve správném okrsku. Státní okrsky ale nekopírují tradiční kmenová území. S kmenovými radami oficiální místa většinou nekomunikují.
Mnoha indiánům celý proces připadá zmatený a cílený proti nim. Ne, že by neměli vůbec pravdu. Například Arizona jako tzv. swingující stát, někdy zde vyhrají demokraté, jindy republikáni, je v současné kampani kvůli počtu volitelů velmi důležitá. A předpokládá se, žádné průzkumy neexistují, že původní obyvatelé by stejně jako ostatní etnika v USA volili spíše demokraty. Hádejte, kdo je arizonským guvernérem? Ano, je to republikán.
„Rozdíly v průzkumech jsou mezi kandidáty minimální. Volit může až 310 tisíc indiánů. Podle odhadů mají v arizonských volbách indiáni potenciál zhoupnout Arizonu na svoji stranu,“ sdělila pro Time zástupkyně Native American Right Fund Jacqueline De León. A nevolí se pouze prezident, v Arizoně se hraje i o další osud republikánské senátorky Marthy McSally.
Profesorka politických věd z univerzity v Claremontu Jean Reith Schroedelová v rozhovoru pro Guardian tvrdí, že se posledních prezidentských voleb v roce 2016 účastnila jen třetina členů domorodých kmenů, kteří tuto zem nazývaly domovem dlouho před zvolením prvního amerického prezidenta, tedy asi 1,2 milionu indiánů a Inuitů.
Čtyři pošty pro všechny Navahy
Pokud se na správný seznam nakonec dostanete, musíte odvolit i ve správné volební místnosti, což není pár metrů od vašeho bydliště, nebo poslat lístek poštou. A ty v Arizoně také nejsou na každém rohu. Podle profesorky Schroedelové na 40 tisíc kilometrů čtverečních navažské oblasti, což je asi polovina Česka, připadá 40 poštovních míst. Ani jedno nefunguje non-stop. Přičemž původní obyvatelé stejně jako jejich spoluobčané jednoznačně možnost poštovní volby preferují. Stejně jako ostatní se obávají zdravotních rizik.
„Dostala jsem se ke svým lístkům pozdě, protože pošta, když se tam přijela se synem, měla nečekaně zavřeno. Nemají otevřeno denně, jen někdy na několik hodin. Musíte vědět, kdy mají otevřeno. Podruhé jsem lístky raději vyplnila na chodbě mezi lidmi, jinak bych už je nestihla odevzdat včas,“ popsala své jednasedmdesátiletá, tedy ze skupiny nejohroženějším covidem, Mazzie z kmene Oglala pro New York Times. Běžně hlasovací lístky poštou jdou jeden až tři dny, podle analýzy Pew Charitable Trusts to ovšem z rezervací často trvá až deset dní.
A už jen drobnosti na dokreslení. Podle sčítání asi třetina indiánských domácností nevlastní automobil a podle Jacqueline De León i elektronická pošta je pro ně problém, wi-fi ani internetové pokrytí operátory není v opuštěných zemích na pomezí tří států běžné. Takže se nemohou zaregistrovat k volbám ani online.
Tara Bennaly od března zaregistrovala se svým týmem něco málo přes 3 000 lidí. „Radím jim, aby, jakmile si vyzvednou svůj hlasovací lístek, ho vyplnili na místě a rovnou poslali zpět volební komisi,“ vysvětlila.
„Tato omezení dopadají především na izolované, starší voliče s nízkými příjmy, kteří nemusí mluvit anglicky jako svým rodným jazykem. Je pro ně těžší nalézt způsob, jak dostat svůj hlasovací lístek do poštovní schránky, která může být i 30 mil daleko včas,“ potvrdila problematiku i navažská advokátka Naomie Droll.
Proto se v USA dlouhodobě diskutuje tzv. sběr hlasovacích lístků, který je podle zákona zatím nemožný. Jedná se o to, že byla možnost dovézt tyto hlasovací lístky najednou a doručitel by nemusel být člen rodiny. Zároveň by je mohl dovézt do jakéhokoliv volebního okrsku. Při omylu, které byly v minulosti časté, by tak hlasy indiánů nepropadly. Federální soud už v lednu rozhodl ve prospěch indiánů. Nejvyšší soud se ovšem k rozhodnutí dosud nedostal, rozhodnout chce až příští rok. Podobné kroky důvěru domorodých obyvatel v jejich stát rozhodně nezvyšují.
Je třeba zmínit, že indiáni nemají problém až v současných volbách. Americké občanství získali původní obyvatelé až v roce 1924, do té doby byli cizinci ve vlastní zemi. Volební právo jim ovšem s občanstvím uděleno nebylo. To získali až v roce 1948, jako poslední menšina v USA. Ještě v 70. letech ale museli mít v některých státech u sebe při registraci potvrzení, že umějí mluvit anglicky. Těžko pak své vlastní vládě věřit. A tato nedůvěra je i za jejich nízkou volební účastí.
Zkrácené souřadnice místo adresy
Nečekaná pomoc na poslední chvíli přišla ze strany informačního gigantu Google. Společnost vytvořila aplikaci, kde za pomoci aktualizovaných satelitních snímků pracovníci neziskových organizací identifikovali 2 500 adresovatelných budov. Osobně tato místa navštívili a každému domovu či firmě přiřadili tzv. Plus kód - zkrácené souřadnice zeměpisné délky a šířky, které lze použít jako domovskou adresu.
Zaměstnanci projektu, z nichž někteří jsou Navahové, začali tento měsíc už dodávat a instalovat adresní cedule, placené Googlem, lidem v celé rezervaci a zároveň znovu registrovat obyvatele. Doufají, že do voleb stihnou dát adresu třem čtvrtinám Navahů žijících jen v okrese San Juan.
„Mám pocit, že naše práce je krokem vpřed,“ řekl TJ Ellerbeck, výkonný ředitel projektu. „Plus kódy ale situaci nezachrání. Je třeba si uvědomit, že jsou tu stále mezi námi staletí omezování svobody a rasismu. To nelze napravit jen tak lusknutím prstů,“ doplnil pro web Pew Charitable Trusts.
Aplikace je nabízena i kvůli volbám zadarmo, jenže podle zjištění Time jen v některých osvícenějších státech jsou tyto vygenerované souřadnice brány za oficiální adresu.
17
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
