Hlavní prioritou USA podle Obamy zůstává ochrana amerických občanů, kteří se v Iráku nacházejí, včetně zhruba 5000 spolupracovníků velvyslanectví v Bagdádu. Ve spolupráci s Iráčany ale Spojené státy chtějí posílit zpravodajskou činnost, aby získaly lepší informace o aktuální situaci na severu země. Vybudují prý také dvě operační centra: v Bagdádu a na severu Iráku.

Ještě tento týden vyrazí na Blízký východ americký ministr zahraničí John Kerry, aby podpořil snahy o urovnání konfliktu. Jeho hlavním úkolem bude vyvinout diplomatický tlak na iráckého premiéra Núrího Málikího, aby podnikl kroky vedoucí k vytvoření vlády stojící na užší spolupráci šíitů, sunnitů a Kurdů. Obama však zároveň zdůraznil, že výběr vedení země je čistě v rukou Iráčanů. Přílišný tlak na Málikího by ho prý mohl přimknout k Íránu, který šíitského politika otevřeně podporuje.

Obama nicméně připustil, že Írán může hrát při uklidnění krize konstruktivní roli, pokud bude stejně jako USA trvat na rovných právech všech iráckých náboženských a etnických skupin.

Spojené státy opustily Irák v prosinci 2011, kdy oficiálně skončila téměř devět let trvající válka proti režimu prezidenta Saddáma Husajna. Podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo ve válce na 162.000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů. V Iráku též přišlo o život 4801 zahraničních vojáků, z toho 4487 amerických.

Nejvážnější krizi v zemi za posledních několik let nyní způsobila blesková ofenziva islámských radikálů ze sunnitské organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), která začátkem ledna ovládla město Fallúdža a částečně dobyla město Ramádí.

Vzbouřenci dali o sobě vědět s plnou silou 9. června, kdy obsadili severní provincii Ninive včetně jejího správního střediska Mosulu. O dva dny později radikálové ovládli město Tikrít, které leží asi 150 kilometrů severně od Bagdádu. V polovině tohoto měsíce vládní síly s pomocí šíitských a kurdských milicí částečně zastavily postup vzbouřenců severně od Bagdádu.